Jan Kysela se stal nejmladším profesorem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Věnovuje se otázkám ústavního práva a v jednu chvíli se o něm spekulovalo jako o kandidátovi na ústavního soudce. V tuto chvíli však Kysela nepochybuje, že ústavním soudcem nebude. Postará se o to prezident Miloš Zeman.
„Politické působení Miloše Zemana je zatížené určitými prvky, které lze považovat za mstu, například vůči sociální demokracii nebo jejím konkrétním představitelům. Myslím, že nepatřím mezi nejoblíbenější právníky v hradních kruzích. Tedy považuji za nepravděpodobné, že by z Hradu taková nabídka přišla,“ uvedl Kysela.
Ing. Miloš Zeman
Osobně se prý na Ústavní soud nehrne, protože má za to, že v životě existují důležitější věci, co vlastně nejsou věci. Kysela chce totiž trávit čas se svými dětmi a chce je vidět vyrůstat. Na Ústavní soud si může ještě počkat, pokud do něj vůbec zasedne. Domnívá se, že své názory může vyslovovat i bez toho, aby byl ústavním soudcem.
Ve svých vyjádřeních se prý snaží upozaďovat emoce. Ne, že by s ním občas necloumaly, ale pokud ho někdo žádá o vyslovení odborného názoru, tak do něj emoce nepatří. A kdy s ním emoce cloumaly opravdu hodně? Třeba když se řešila kauza tří údajných„trafik“ pro rebely z ODS.
Když se jednalo o státním rozpočtu na rok 2013 tehdejší premiér Petr Nečas se snažil přesvědčit své někdejší kolegy z ODS, aby zvedli ruku pro zvýšení DPH o jeden procentní bod. Tři poslanci, Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa, odmítali ustoupit byť jen o píď. Než by zvedli ruku pro tuto změnu, raději se vzdali poslaneckých mandátů. A co přišlo pak? V listopadu téhož roku prolétla médii zpráva, že Fuksa usedne v Českém aeroholdingu a bude mít na starosti privatizaci ČSA. Když v červnu roku 2013 dorazila na Úřad vlády policie, někdejší šéf dnes již neexistujícího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a státní zástupce Ivo Ištvan oznámili národu, že mají podezření na korupční jednání, které mělo spočívat právě v tom, že Petr Nečas jako premiér přidělil „trafiky“ poslancům výměnou za to, aby nepřekáželi pokračování vlády.
Nejvyšší soud však na podzim roku 2013 konstatoval, že je jednání tří rebelů z ODS kryto poslaneckou imunitou a část monstrózní akce policie, která změnila politickou situaci v zemi, smetl ze stolu. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu prý Kyselu opravdu hodně nazlobilo.
„Kauza poslaneckých trafikantů mi přišla naprosto neuvěřitelná, to bylo tehdy, když Nejvyšší soud pokryl jednání tří poslanců, kteří odcházeli ze Sněmovny. To vysvětlení Nejvyššího soudu mi přišlo poměrně bizarní. Jinak ale ty emoce spíše filtruji, protože mám pocit, že by tomu mému vyjádření úplně nepomohlo, kdybych u toho třeba ten mikrofon rozmačkal. Ale řeknu-li o něčem, že je to skandál nebo je to otřesné, tak tím dávám najevo, že je to ta kauza, kvůli které bych mohl rozmlátit řečnický pultík, ale nerozmlátím ho,“ ujistil všechny Kysela.
Pozornost věnoval také tomu, že prezident Miloš Zeman nominoval na soudce Ústavního soudu dalšího zkušeného profesora z právnické fakulty Aleše Gerlocha. Kysela má vůči tomuto pánovi jisté výhrady, které vyjádřil velmi pečlivě volenými slovy.
„Máte-li si psát na papír seznam položek, které podle vás tvoří seznam ideálních vlastností soudce Ústavního soudu, a pak si je odškrtáváte u tohoto konkrétního kandidáta, tak si myslím, že byste si nemusela u tohoto kandidáta nutně všechny odškrtat,“ vytasil se Kysela se slovní ekvilibristikou.
Nešetřil ani Zemanovy spolupracovníky, u kterých se mu zdá, že se pravděpodobně pokoušeli ovlivnit soudce v kauzách, které souvisí s Hradem. Sněmovní podvýbor pro justici sice konstatoval, že česká justice ovlivněna nebyla, ale podle Kysely lze tento verdikt číst dvojím způsobem. Buď ho lze pochopit tak, že spolupracovníci prezidenta se pokusili soudce ovlivnit, ale soudci odolali, nebo to lze číst tak, že se spolupracovníci Miloše Zemana vůbec nepokusili ovlivnit soudce. Kdyby ve společnosti převládlo ono druhé čtení verdiktu poslanců, Kysela by byl nešťasten.
Už to, že se o tomto pravděpodobném pokusu o ovlivnění justice mluví, považuje Kysela za správné a pro společnost očistné. Prezident republiky nemůže mít žádná přání ve vztahu k soudcům, a pokud toto nechápe, tak je naprosto šokující, že zastává, jistým hnutím osudu, pozici, kterou zastává,“ kroutil hlavou Kysela.
Velmi ho tedy zlobí tato Zemanova kauza; a pak také kauza s větami slavného novináře Ferdinanda Peroutky, které však Peroutka nikdy nenapsal. Zeman to však odmítá uznat.
Opatrný byl i při hodnocení toho, zda Poslanecká sněmovna odhlasuje podání ústavní žaloby na prezidenta Zemana. Ve Sněmovně existuje prohradní většina a prezident republiky si je toho vědom,“ upozornil Kysela.
V rozhovoru také prozradil, že se k ústavnímu právu dostal jaksi oklikou. Prý ho vždy zajímala sociologie. Když vystudoval právo, začal se věnovat studiu ústavy a vztahům mezi jednotlivými státními institucemi, neboť se mu zdálo, se právě tady se dostane k sociologii nejblíže.
Nevěnoval se ale jen vážným tématům spojeným s hlavou státu, Ústavním soudem ČR a hledáním spravedlnosti. „Práskl“ na sebe, že měl na střední škole potíže s matematikou a fyzikou, takže se snažil přesvědčit své kantory, že se v budoucnu nebude pohybovat v těchto oblastech a bude se živit nějak jinak. Přišel tak na to, že je rétoricky zdatný, což do jisté míry předurčilo jeho další životní dráhu. S trochou nadsázky by se dalo říci, že učitele matematiky a fyziky tzv. ukecal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
