„Řecko nyní zažívá stejně krušné časy jako např. Spojené státy při hospodářské krizi zkraje 30. let. Podle vlastních údajů řecké vlády ekonomika země kontinuálně klesá od posledního čtvrtletí 2008: Slabý růst přišel jen v krátkém období loňského roku. Recese snížila ekonomiku Řecka o celou čtvrtinu. To je největší pokles zaznamenaný u vyspělé země od padesátých let minulého století,“ uvádí BBC a zmiňuje v prvé řadě především problém stále se zvyšující nezaměstnanosti. „Bez práce je 25 % obyvatel země a mladí lidé jsou na tom v tomto ohledu ještě mnohem hůř. Polovina mladších 25 let je nezaměstnaná a v některých oblastech Řecka je to dokonce více než 60 %“.
BBC cituje zprávu Evropského parlamentu, podle které je navíc v Řecku velké procento lidí nezaměstnaných dlouhodobě. „Čím déle je člověk bez práce, tím méně se stává pro potenciálního zaměstnavatele atraktivní. Opětovné zařazení do pracovního procesu je pro něj složitější“. Také v tomto bodě je na tom velmi špatně mladá generace. Statistiky Eurostatu ukazují, že třetina z mladých Řeků je bez práce déle než rok. Po dvou letech bez práce navíc přicházejí o zdravotní pojištění. „Penzijní fondy tak přicházejí o značné peníze. Počet lidí bez zaměstnání se zvyšuje a jejich podporou přicházejí rodiny o nenahraditelné příjmy. Podle posledních údajů vlády zůstává 45 % řeckých důchodců pod hranicí chudoby, jež je stanovena na 665 eur,“ píše BBC.
Vedle toho zaměstnancům neustále klesá mzda. Za posledních pět let tak přišli dle vládních statistik o 40 % výdělku. Nejvíce byly v důsledku škrtů v sociální oblasti zasaženy nejchudší vrstvy obyvatelstva. Více než třetina Řeků je podle loňských údajů ohrožena chudobou či sociálním vyloučením. Podle ekonoma z aténské univerzity Dr. Panose Tsakloglouse odhalila ekonomická krize v zemi mezery v sociálním systému. „Sociální stát měl v řecké historii vždy vratké základy. V minulosti to nebyl problém, protože země nemusela čelit takovým otřesům. Navíc rodina často spolehlivě sociální stát nahrazovala. Když přišel mladý člověk o práci, byl podporován svými rodiči. Dopad úsporných opatření však nyní pocítily všechny generace a pád do chudoby je tak mnohem prudší a rychlejší.“
Zasažena je recesí také zdravotní péče. Podle vládních odhadů je nyní až 800 000 Řeků bez možností získat lékařské ošetření kvůli chudobě a tomu, že nejsou pojištěni. Sociální iniciativy a dobrovolníci sice tíživou situaci do jisté míry zmírňují, ale přesto muselo být uzavřeno spoustu protidrogových a psychiatrických léčeben. V důsledku toho se tak zvýšila nákaza virem HIV z 15 infikovaných osob v roce 2009 na 484 o tři roky později. Špatná ekonomická situace se dle BBC promítá také do psychického zdraví Řeků. V prvních třech letech krize se počet osob s diagnostikovanou depresí zvýšil ze tří na osm procent. Mezi lety 2010 a 2012 se zvýšil počet sebevražd o 35 %, jak uvádí studie publikovaná v prestižním magazínu British Medical Journal. Vědci došli k závěru, že nárůst počtu sebevražd u osob v produktivním věku se shoduje s nastartováním úsporných opatření.
V důsledku pádu ekonomiky se také snižuje řecká populace, která klesla o asi 400 000 lidí. Dle jedné studie z roku 2013 odešlo ze země od roku 2010 120 000 odborníků, jako jsou lékaři, inženýři a vědci. Nedávný průzkum zase ukázal, že devět z deseti, kteří odešli, měli dokončené vysokoškolské vzdělání a více než 60 % z nich získali magisterský titul, dalších 11 % potom titul PhD.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
