Spojené státy jsou často obviňovány ze snahy ovlivňovat politické i společenské dění po celém světě. Jak však ukazuje tento projekt, zdaleka se vždy nemusí jednat o vojenské zásahy, jaké se v posledních letech uskutečnily například v Afghánistánu nebo v Iráku. Ovlivňovat celospolečenskou atmosféru může americká administrativa právě i prostřednictvím různých projektů, které ve finále realizuje za peníze daňových poplatníků nevládní nezisková organizace.
Je poněkud pikantní, že jeden z těchto projektů by měl být realizován právě v Maďarsku, jehož vláda v čele s Viktorem Orbánem přitom patří k nejhorlivějším podporovatelům Trumpovy administrativy. Neméně paradoxní je, že současný americký prezident tak v podstatě dává další z možnosti, jak působit v Maďarsku, například neziskovkám George Sorose, který je maďarskou vládou považován za veřejného nepřítele číslo jedna.
Žadatelé o finanční grant jsou vyzváni, aby podali přihlášku do ledna příštího roku a mohou se ucházet o finanční sumu mezi 500 000 až 700 000 dolary. Projekt by měl dle požadavků DRL trvat mezi osmnácti až čtyřiadvaceti měsíci. Většina z témat, která by měla být v rámci projektu akcentována, se fakticky nijak netýká politiky. Mělo by jít o výuku angličtiny a další vzdělávací projekty, humanitární pomoc, půjčky na rozvoj podnikání atd.
Ve dvou bodech však chystaný projekt může budit v očích maďarské vlády jisté pochybnosti, protože do značné míry připomíná aktivity v zemi, které jsou přisuzovány zmiňovanému Sorosovi. Jak se uvádí v pokynech pro žadatele o finanční grant, projekt by měl zahrnovat „iniciativy zaměřené spíš na diaspory než na domácí obyvatelstvo“. Zkrátka a dobře, projekt by měl podporovat etnické, náboženské a další menšiny v zemi.
Druhým ožehavým tématem je „teoretické zkoumání otázky lidských práv a demokracie“, které nepřímo naznačuje, že vláda Viktora Orbána v této oblasti poněkud zaostává. Nezvyklý je z pohledu celkového zaměření Úřadu pro demokracii, lidská práva a práci i výběr samotné lokality, kde by měl být projekt realizován. Pod patronací DRL aktuálně probíhají po světě projekty za přibližně 400 milionů dolarů, z nich plná polovina této částky souvisí s Irákem.
Na evropském kontinentu se DRL dle informací na svém webu soustředí výhradně na státy bývalého Sovětského svazu a Balkán. Aktuálně tak, aspoň podle oficiálních informací, americkými daňovými poplatníky financované nevládní neziskové organizace operují v Rusku, Bělorusku, Ázerbájdžánu, Gruzii a dále v Bosně a Hercegovině a Srbsku. Do těchto zemí americká vláda „investovala“ téměř 100 milionů dolarů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
