Přežije Bohuslav Sobotka jako premiér podzimní komunální a senátní volby?Anketa
Seminář zahájil svým příspěvkem výkonný ředitel IVK Jiří Weigl, který se pozastavil nad faktem, že první světová válka je v porovnání se druhou světovou válkou v České republice poněkud upozaděna. „Byl jsem ve své funkci prezidentského kanceléře přítomen na desítkách vzpomínkových akcích vztahujících se ke druhé světové válce. Pokud jde ovšem o první celosvětový válečný konflikt, tak ten v našich zemích není připomínán prakticky vůbec. Vzpomínku na padlé nahradila švejkovská karikatura,“ konstatoval Jiří Weigl.
V dalším průběhu své přednášky se Weigl zamýšlel nad důsledky 1. sv. války. Za klíčový důsledek považuje skutečnost, že Evropa po jejím skončení zahájila svůj mocenský úpadek a ve své roli hlavního hráče na mezinárodním poli byla vystřídána Spojenými státy americkými. Dále Weigl řekl, že právě od první světové války platí, že velmoci dodržují své závazky jen tehdy, pokud jim to vyhovuje. Zmínil přitom neblahé důsledky takového postoje v případě Mnichovské dohody v roce 1938.
První světová válka podle Weigla rovněž otřásla světovými autoritami a stala se zárodkem pro zhoubné myšlenky komunismu a fašismu. Weigl v této souvislosti připomněl, že světový konflikt byl podporován vedle generálů také tehdejší levicovou inteligencí, která brojila proti kapitalismu a domnívala se, že díky válečnému konfliktu bude tato nejsvobodnější forma společensko-ekonomického systému potlačena.
Po Jiřím Weiglovi vystoupil na semináři Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů. Ten považuje za hlavní příčinou vypuknutí 1. sv. války vznik Trojspolku a Trojdohody, které nesmiřitelně rozdělily Evropu a staly se tak základem pro budoucí ničivý konflikt. „Před vypuknutím první světové války měla Evropa nadbytek politiků, ale málo státníků. To platí i pro dnešní Evropskou unii,“ nacházel Eichler paralely v současném vývoji Evropy.
Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Dále Eichler vyslovil řečnickou otázku, jestli jsou snad Bismarcky dneška „Cameronové, Hollandové či Barrosové“. Na to reagoval prezident Václav Klaus s úsměvem, že „jde o špatně zvolené srovnání“, za což sklidil v sále pozitivní odezvu. Eichler také shrnul podstatu v myšlení evropských generálů a státníků té doby. Jako společného jmenovatele vidí snahu obou stran ukončit válku rychlou ofenzivou a přenesení konfliktu na půdu nepřítele. Tento způsob strategického myšlení nazval „kultem ofenzivy“.
Plány na rychlou ofenzivu však podle Eichlera neopustily ani současné politiky. Jako příklad zmínil operace v Kosovu a Iráku na přelomu 21. století. Eichler dál kritizoval přístup některých světových státníků, kteří podle něho naprosto nezodpovědně schvalovali jakoukoukoli intervenci. Zmínil v této souvislosti především prezidenta Václava Havla. Společné s ovzduším první světové války měly tyto konflikty i to, že i tehdy se obě strany obviňovaly, že původcem všeho zla je ten druhý.
Za důležitou příčinu vypuknutí první světové války považuje Eichler selhání tehdejší politické elity. „Politici se tehdy dostali do vleku válkychtivých generálů. Když se podíváme na současnost, tak v době vypuknutí války v Jugoslávii v 90. letech 20. století to zase bylo přesně naopak. Politici vnutili válku generálům,“ zmiňoval Eichler.
Dalším řečníkem na semináři IVK byl Ladislav Tajovský z Národohospodářské fakulty, který považuje první světovou válku za začátek marginalizace Evropy a jejího vlivu na světové dění. „Jako ekonom považuji i z hlediska ekonomie první světovou válku za klíčovou událost 20. století," doplnil svoji tezi Tajovský. V důsledku tohoto konfliktu podle Tajovského končí téměř století trvající hospodářský růst.
Dvacetileté meziválečné období podle Tajovského přineslo nárůst celních bariér a nadměrného daňového navýšení. Jako příklad uvádí USA, kde byla stanovena daňová sazba v roce 1913 v rozmezí 2 až 7 %. V důsledku války se však zvedla až na 72 %. Po válce sice klesla na 25 %, ale na předválečnou hodnotu se již nikdy nedostala. „Efekt západky bohužel zafungoval dokonale. Zásahy státu stoupají skokově v dobách ohrožení. Ty sice po čase odezní, ale státní zásahy se již nikdy nevrátí na původní nízkou úroveň.“
Seminář zakončil svým příspěvkem vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU v Brně Stanislav Balík. Hned na začátku politolog Balík reagoval na „povzdechnutí“ výkonného ředitele IVK Weigla, který si ve svém příspěvku „stěžoval“ na opomíjení vzpomínkových oslav na padlé české vojáky v první světové válce. Balík zmínil svoji rodnou obec Bludov, kde se takové oslavy konají každý rok a pozval Jiřího Weigla na ty nadcházející.
Stanislav Balík považuje první světovou válku za „zrození naší současnosti“ a připomíná, že útrapy prožité na frontě i v zázemí vedly k dramatickému poklesu víry v Boha. V důsledku války podle něj došlo k pádu iluzí a znevěrohodnění Boha jako takového. Prostor pro náboženství byl dle Balíkova názoru vyplněn kulturním marxismem, s jehož zhoubným vlivem se potýkáme do dnešních dnů. Balík v této souvislosti zmínil vznik tzv. Frankfurtské školy v roce 1923, která se stala „hlásnou troubou“ neomarxismu.
Politolog Balík dále připomněl historické souvislosti poválečné doby, kdy podle něj byla Evropa na na prahu bolševické revoluce po vzoru Sovětského svazu. Za paradoxní Balík považuje, že socialisté se ve všech evropských zemích jasně vyslovili pro válku. Přitom předválečný marxismus hlásal sepětí evropského dělnictva, které stavěl nad příslušnost k jinému národu. Balík na závěr svého příspěvku vyjádřil poněkud pesimistický názor, že kulturní válka řízená současnými neomarxisty nadále trvá. Jejich neustálé útoky na institut rodiny je toho podle něj jasným důkazem.
Seminář uzavřel jeho moderátor Václav Klaus, který souhlasil s názorem Jiřího Weigla o opomíjení vzpomínkových oslav na padlé vojáky na frontách první světové války. Zavzpomínal na dobu strávenou v úřadu prezidenta a rovněž zmínil, že drtivá většina akcí byla spjata s druhou světovou válku. Vyjádřil však přesvědčení, že nadcházející stoleté výročí je dobrou záminkou dosavadní trend navždy změnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
