To je úchylné, odsoudil šéf sněmovny Hamáček veřejně své spolustraníky. Čtěte za co

26.11.2014 10:21

REPORTÁŽ Na setkání s představiteli města, Plzeňského kraje a Západočeské univerzity přijel do krajské metropole předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček. Na následném setkání se studenty Masarykova gymnázia pak obšírně promluvil o Severoatlantické alianci, Evropské unii, ale určitý prostor nechal i pro studenty, kteří si pro něj připravili řadu zajímavých otázek.

To je úchylné, odsoudil šéf sněmovny Hamáček veřejně své spolustraníky. Čtěte za co
Foto: Jakub Sobek
Popisek: Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) na setkání se studenty v Plzni

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46512 lidí

Před několika desítkami gymnazistů pohovořil o svém posledním pobytu v USA, kde se mj. v Kongresu zúčastnil odhalení busty Václava Havla. „Evropská unie je hlavně projekt mírový, a díky němu je od roku 1945 v Evropě klid. Je to velký úspěch české, ale i evropské diplomacie, že se podařilo přesvědčit Spojené státy  a členy amerického Kongresu, aby souhlasili s tím, že se rozšíří Severoatlantická aliance. Pro Američany to nebylo jednoduché rozhodování.“

Výdaje na obranu musí růst

Svět podle předsedy sněmovny není jednoduchý, jsou tu nové výzvy, nové hrozby. Každý členský stát by měl vydávat na obranu 2 procenta  HDP, což je u nás 80 miliard korun. „Nyní vydáváme jedno procento, tedy 42 miliard korun, a je to situace dlouhodobě neudržitelné. Nemáme tolik vojáků a techniky, kterou bychom potřebovali. I pod vlivem událostí na východ od nás se vláda rozhodla, že postupně navýší naše výdaje na obranu asi na 1,4 procenta HDP do roku 2020 s výhledem, že pokud bude potřeba, tak bychom ty prostředky zase navyšovali,“ informoval Jan Hamáček. NATO  podle něj čelí  strategické výzvě, „protože poté, kdy hrálo roli takového světového policajta, tak působilo v celé řadě zahraničních operací, a v jednu chvíli už to vypadalo, že ta policejní práce po světě bude hlavní náplní činností, a nyní na summitu  se debatovalo, do jaké míry bychom se zase měli vrátit k tomu zajištění naší obrany“.

Závazek k přijetí eura

Další částí jeho obsažného výkladu byla Evropská unie: „ Bylo dobré, že nás naši kolegové ze Západu donutili k celé řadě věcí udělat reformy a stále nás nutí. Mimochodem, viz poslední zákon o státní službě nebo některé věci z hlediska boje proti korupci.“ To se podle Hamáčka dělá pod značným tlakem EU a je to dobře. K euru pak řekl, že „jednou z podmínek přijetí je i zavedení společné měny  - referendum o přijetí eura už bylo, protože jsme se k jeho přijetí zavázali. Měli bychom uvažovat o vstupu do eurozóny. Vláda a minulý prezident měli velmi vyhraněný názor na Evropskou unii, a z toho důvodu nebyla ČR tak aktivní v EU jako některé jiné státy, zejména třeba Polsko nebo Slovensko. Měli jsme takové účelové spojence typu Velké Británie a nepracovali jsme podle mého názoru s takovými logickými spojenci, jako například státy Visegrádu, popřípadě  Německem a Rakouskem jako dalšími sousedy. To se změnilo příchodem nového prezidenta a nové vlády.“

Rusko úpí pod sankcemi

K problematice Ruska a Ukrajiny  mj. uvedl: „Rusové si s sebou nesou  trauma rozpadu Sovětského svazu, vidí Američany, jak to pořád funguje. Rusko vlastně spadlo z  piedestalu, kdy posílali kosmonauty do vesmíru a měli  tisíce jaderných raket a všichni se jich báli.“ Vedení  Ruska je dnes podle předsedy Parlamentu velmi sebevědomé a to dává všem najevo. Na druhé straně se však nachází v situaci, že z Ruska odtéká celá řada kapitálu, má problém s likviditou, protože z jejich bank lidé vybírají úspory. Vážné jsou podle Hamáčka dopady sankcí na těžbu ropy i výrazný pokles ceny této strategické suroviny.

Když se prý na západě Ukrajiny budou mít lidé lépe, tak na východě budou přemýšlet, že je lepší se dívat na Západ než být pod vlivem Ruska. Poté se dostalo na dotazy přítomných studentů.

Zákaz létat pro Zemana jako u Klause nehrozí

První dotaz byl na zahraniční politiku. „Vláda a hlavní parlamentní demokracie hájí Spojené státy, Havlův odkaz, kdežto pan prezident hájí středoasijské republiky, které vraždí své obyvatelstvo,“ přihlásil se první student. „Nemyslím, že to je takto,“ odpověděl Jan Hamáček. „Mohu panu prezidentovi vyčítat, ale alespoň ze začátku panovala shoda, kam bychom chtěli orientovat naši zahraniční politiku... A v té době nezpochybňoval naše závazky vůči Alianci. Pokládám za nešťastné, že se v poslední době k tomu nevyjadřuje a spíše se vyjadřuje k věcem  na východ od nás. To je chyba, to by asi dělat neměl a je rolí vlády, aby jej do jisté míry usměrnila. Já neříkám, že máme  užívat stejné metody jako v případě Klause, že mu zakážeme létat, ale je zapotřebí s ním mluvit. Je velká osobnost, je velmi slušný politik a je třeba komunikaci s ním vést a upozorňovat na to, že bychom měli mluvit všichni stejně.“

Nenahrávat!!!

Poté připomněl netaktické jednání náměstka ministra zahraničních věcí Petra Druláka, který v minulosti označil havlovské pojetí zahraniční politiky za chybné a škodlivé (jak je uvedeno např. v internetovém vydání Blesku z 25. listopadu). Hamáček byl upozorněn, že si jeho projev zaznamenávají přítomní novináři. „Pokud to bude nahráváno, tak se musím mírnit," utrousil za smíchu mladého auditoria. Nato byl náš zpravodaj přítomným pracovníkem pravděpodobně tiskového odboru důrazně upozorněn, že by neměl na místě pořizovat audionahrávku.

Po několika dalších příspěvcích, které ParlamentníListy.cz strávily nikoliv záznamem, ale dohadováním se s pracovníky protokolu, kdy byl zpravodaj přesvědčován, že jde o uzavřenou akci, byť byla odborem tisku a propagace krajského úřadu rozeslána jako veřejně příslušná, jsme zaznamenali jednu z posledních otázek, týkající se přímé volby starostů.

Jak odvolat neodvolatelného

„Problém je, že pokud máte starostu, který nemá většinu v zastupitelstvu, tak aby to fungovalo, museli bychom posílit pravomoci starosty, a to mi přijde jako přílišná centralizace v rukou jedné osoby,“ vysvětlil Hamáček. „V Banskobystrickém kraji je hejtmanem fašista, protože si jej tam lidi zvolili. A teď chodí a neví, co s tím. Odvolat jej nemohou a on jim dělá ostudu. Ať se zastupitelé snaží, jak se snaží, tak tam mají tohoto šílence,“ uvedl šéf sněmovny příklad ze sousedního Slovenska. A co s případem v severních Čechách a Duchcově, kdy vznikla neuvěřitelná koalice ČSSD a Dělnické strany sociální spravedlnosti?

Koalice třeba i s Hitlerem?

„Bohužel v uvozovkách jsme demokratická strana,“ prohlásil, za všeobecného veselí Hamáček. „Máme ve vládě partnera, který nemá takový problém. Takhle rozhodne a je to vyřešené,“ upozornil v malé hádance na hnutí ANO. „Kdežto my máme mechanismy, kdy nemůžete vyhodit někoho z partaje," vysvětluje podle něj zmatenou koaliční smlouvu s DSSS. „Ta strana svojí podstatou je rasistická. Proto říkám, že to není o té koaliční smlouvě, ale o hodnotách, na kterých stojí sociální demokracie. Nedokážu si představit, že v roce 1934 by německá sociální demokracie udělala koalici s Hitlerem. To je úplně úchylné uvažování. Když tedy chtějí mluvit s fašisty, tak ať jdou, ale ať nešpiní sociální demokracii,“ ukončil svou návštěvu gymnázia Jan Hamáček, který je v Poslanecké sněmovně již od roku 2006.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

12:50 Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

„Jedu se setkat s mamkou. Už jsme se léta neviděli. Jsme z Doněcka a já nechci bojovat za Putina. Už…