Podle původních tvrzení odletěl Tamim bin Hamad Sání po jednání s prezidentem Milošem Zemanem z toho důvodu, že česká diplomacie nebyla schopna vyhovět jeho požadavku v podobě plnohodnotné účasti na dnešním summitu Evropského politického společenství na Pražském hradě. Podle diplomatických zdrojů PL ale na české straně k žádné diplomatické chybě nedošlo a emírův odlet nebude mít žádné dopady na vyjednané dohody.

„Podstatné je, že program jeho oficiální návštěvy České republiky byl kompletně absolvován. Vše proběhlo nadmíru dobře, atmosféra byla mimořádně přátelská, všechny akce se uskutečnily. To, že v Praze nezůstal, nemá žádnou souvislost s námi (MZV, pozn. red.), ale ptát se musíte v Bruselu. Praha sice hostí velký summit, ale jak jsem řekl, my jsme hostiteli, nikoli organizátory. Oficiálním organizátorem je Brusel, a pokud chce někdo hledat zodpovědnost za to, že se emír nezdržel, ať ji hledá u Charlese Michela,“ uvádí zdroj PL z diplomatických kruhů.

Důrazně odmítá, že by nedorozumění mělo jakýkoli vliv na dohody, které byly mezi Českem a Katarem během oficiálních jednání uzavřeny. „Opět se začaly rojit lži a výmysly. Žádná souvislost mezi jeho odletem do Londýna včera večer a výsledky návštěvy neexistuje. Jde o to, že katarská delegace hodně stála o účast na summitu, jednání probíhala, ale Brusel prostě řekl ne,“ doplnil s tím, že největší problém s emírem prý měl francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.

I tak jde ale podle mnohých ze strany české diplomacie a vlády Petra Fialy o selhání, které se může zle vrátit. Analytik Petr Markvart má za to, že si česká strana měla jako pořádající země účast emíra na summitu prosadit.

„Diplomacie je o pružnosti. V okamžiku, kdy druhá strana vznese nečekaný požadavek, je zapotřebí alespoň vyvinout prokazatelné úsilí k jeho zajištění. V situaci, kdy pozvete autokratického monarchu na summit hlav států a dáte mu nižší status, než osmanskému sultánovi Erdoganovi, či jakémusi hadrníkovi z Ukrajiny, nemůžete očekávat, že bude pokorně čekat v předsálí, až si ostatní povypráví svoje příběhy,“ píše Markvart.