Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
„Primátor Kyjeva Vitalij Kličko nevěří v mírový plán Vladimira Putina, který ruský prezident představil minulý týden. Kličko v podstatě nevěří ničemu, co Putin říká nebo navrhuje. ‚Jeho jediným cílem je destabilizovat naši zemi a vráti se do časů SSSR‘, je přesvědčen Kličko. Deset měsíců pro majdanské revoluci a šest měsíců po anexi Krymu Ruskem čelí Ukrajina dalším územním ztrátám na východě země. Dohodnuté příměří se separatisty na tomto faktu nic nezměnilo. Navíc byly poblíž Doněcku a přístavu Mariupol v pondělí ráno zaznamenány známky bojů. I kdyby ovšem příměří vydrželo, vidina trvalého míru je v nedohlednu,“ konstatuje německý deník.
„Minulý pátek, třicet minut před začátkem příměří, postával ukrajinský prezident Petro Porošenko na golfovém hřišti u hotelu Celtic Manor Resort Hotel ve Walesu, kde se minulý víkend konal summit NATO. Mluvil o příměří a zdůrazňoval, že nejde o žádný klíčový průlom. Podle něho platí příměří jen po tu dobu, než se obě dvě strany dohodnou na dvanáctibodovém návrhu ukončení bojů. Jedním z hlavní bodů je nedotknutelnost hranic země. Porošenko dobře ví, že případná dohoda znamená jen o něco málo více než prohlášení o budoucím záměru, a nelze ji považovat za dlouhodobé řešení,“ míní německý deník.
Navíc nyní musí podle Spiegelu Porošenko čelit odporu ze strany dobrovolnických pluků, které nepodléhají jeho vedení. Mnoho z dobrovolníků, kteří zde bojují, tvrdí, že je Porošenko zrádce. Ještě před uzavřením dohody o příměří jeden z velitelů takového pluku hrozil, že jeho pluk se vydá na pochod směr Kyjev a bude požadovat po vládě lepší vojenské vybavení. Separatisté se zase nechali ústy svého vůdce Igora Plotnického slyšet, že na jejich záměru získat nezávislost se nic nezměnilo. „Jdeme dál za naším cílem. Chceme získat samostatnost,“ oznámil bez obalu Plotnickij.
„Putin chce zbavit Ukrajinu suverenity a udělat ze svého souseda vazala Moskvy, bez ohledu na to, co si o tom myslí Západ,“ říká bývalý diplomat a nyní politický konzultant z Moskvy Vladimir Frolov. Skutečně se zdá, že Putinův sedmibodový návrh Ukrajinci chápou jako návrh jejich kapitulace než jako férový mírový plán. Porošenko na summitu NATO jen stěží skrýval svoji skepsi stran snahy Putina najít skutečné mírové řešení. Po celý den jednání byla Porošenkova tvář vážná a zachmuřená. Když však dostal otázku, jestli je podle něj Putinův mírový návrh míněn vážně, musel se nahlas usmát. Byť jeho smích nebyl radostný, ale spíš ironický. Nakonec ale odpověděl diplomaticky: „Jsem rád za každou příležitost nahrávající k optimismu. Zůstávám každopádně obezřetný.“ Porošenko tedy dělá vše pro to, aby byl při jednáních s Ruskem nalezen kompromis. I přesto, že sám dost pochybuje o jeho důvěryhodnosti.
Ruský prezident v tuto chvílí může hrát podle mínění Spiegelu o čas. „Separatisté jsou nyní díky vojenské podpoře Moskvy ve výtečné kondici a mohou úspěšně čelit ukrajinské armádě. V Kremlu správně tuší, že NATO nemá žádný zájem nechat se vtáhnout do války na Ukrajině. A to přes veškerá varování, která přišla ze summitu NATO. Putin může konflikt dál protahovat do zimního období, kdy bude ukrajinská ekonomika pravděpodobně ještě v horším stavu. Moskva sází na to, že EU ani Američané nebudou schopni, ani ochotni poskytnout zemi podporu v řádech miliard dolarů,“ je přesvědčen deník Spiegel.
Celý článek v angličtině najdete ZDE
„Přes masivní vojenskou podporu separatistů je Putinova strategie vycházející z jeho srpnového rozhodnutí učiněném na schůzce Národního bezpečnostního výboru zřejmá. Chce přinutit ukrajinskou vládu, aby se na míru dohodla přímo se separatisty z Doněcku a Luhansku. Poté by mohlo Rusko z těchto regionů vytvořit protektorát podle již existujícího modelu Podněstří. Stejně tak nejspíš plánuje vytvořit pozemní koridor na Krym či patrně vzkřísit Nové Rusko, což je oblast východní Ukrajiny, kterou kdysi anektovala Kateřin Veliká,“ vypočítává Spiegel seznam možných kroků Putina.
„Putin tyto své plány naznačil při prohlášení adresovaném separatistům, ve kterém chválil jejich odvahu bránit Nové Rusko. Znovu tak vlastně zopakoval to, co již řekl 17. dubna v televizním diskuzním pořadu: ‚Kdybych si chtěl vypůjčit formulaci používanou za carských dob, tak bych chtěl připomenout, že jihovýchodní část Ukrajiny se dříve nazývala Novým Ruskem,‘ řekl Putin před pěti měsíci. Poté zmínil města Charkov, Cherson, Oděsu a Mikolajev, která dle jeho sdělení nikdy nepatřila Ukrajině, ale ‚byla k ní přidělena na základě rozhodnutí sovětské vlády až v roce 1920‘. Mohlo by tedy být základní Putinovou strategií rozšíření Ruska s odkazem na carské Rusko?“ táže se Spiegel.
„Putin je v každém případě připraven udělat vše, aby zabránil nastolení širších vazeb mezi Ukrajinou, Evropskou unií a NATO. Má pro to mnoho důvodů, včetně toho udržet transatlantickou alianci co nejdál od ruských hranic. Rovněž jsou z tohoto jeho úsilí cítit obavy o vlastní moc. Pokud by snad ve svém úsilí polevil, tak by mu to dvě společenské vrstvy, o které opírá svoji moc, jen stěží odpustily. Konkrétně jde o konzervativní část populace, která se dodnes nesmířila s rozpadem Sovětského svazu, a druhou skupinu tvoří armáda, bezpečnostní složky a zpravodajské agentury,, upozorňují na zajímavý aspekt v deníku Spiegel.
Nestabilní politická situace na Ukrajině hraje podle Spiegelu Putinovi do karet. „Nejenom, že se blíží parlamentní volby, ale Kyjev se stále není schopen shodnout se na tom, jakým způsobem řešit povstání na východě a stabilizovat situaci v parlamentu. Říjnové parlamentní volby navíc mohou přinést další problém, kterým je stále narůstající popularita Olega Ljaška a jeho nacionalistické radikální strany,“ konstatuje Spiegel.
„Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Ljaškova strana zařadila na druhé místo, hned za koalici stran prezidenta Porošenka a Vitalije Klička. V květnových volbách obdržel Ljaško osm procent a od té doby napadá jakékoli snahy Porošenka dosáhnout mírového řešení konfliktu. Radikál Ljaško požaduje pro Ukrajinu opětné získání jaderných zbraní a chce dostat bohatého Porošenka pryč z úřadu. „Nepotřebujeme, aby byl hlavou našeho státu oligarcha. Na jeho místě by měl stanout skutečný bojovník,“ říká Ljaško.
„Na rozhovor s německým deníkem Spiegel přijel Ljaško přímo z fronty u přístavního města Mariupol, které bylo ohroženo invazí separatistů a ruských vojáků. Měl na sobě zelenou bundu a vojenské boty. Nechal se slyšet, že nesouhlasí s vyjednáváním s Moskvou. Ljaško je rovněž známý svými videy, která vyvěšuje na YouTube. Jedno z nich ukazuje jeho násilný výslech povstaleckého velitele. Na videu je vidět polonahý krvácející muž, který je podroben skutečně hrubému násilí. Proruští separatisté veřejně hlásají, že chtějí Ljaška zadržet a vypořádat se s ním bez soudu. Ljaško zase často opakuje svůj oblíbený slogan ‚Smrt okupantům‘. Tento slogan se objevuje i na jeho černobílých předvolebních plakátech,“ popisuje Spiegel Ljaškovy politické názory.
„S nepřáteli se nemluví, nepřátelé se mají zničit,“ opakuje často Ljaško. V boji proti Rusku počítá s vojenskou podporou Spojených států amerických a Moskvě slibuje, že Ukrajina pro ni bude znamenat druhý Afghánistán. Na východní Ukrajině se skutečně rýsuje budoucnost, o které sní radikálové na obou stranách barikády. Nemusí jít nutně o druhý Afghánistán, ale spíš o další Grozné, tedy totálně zničené hlavní město Čečenska,“ konstatuje Spiegel
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
