„Bylo první, a také bylo poslední plnohodnotné,“ začal své vzpomínky na předsednictví bývalý předseda ODS. Pak připomněl, že jsme tehdy přebírali „štafetový kolík“ po Francii, jejíž představitelé nám prý dávali najevo, že situaci nezvládneme. Dokonce se prý zpočátku Nicolas Sarkozy pokoušel předsednictví „ukrást“ a uzurpoval si diplomatickou aktivitu.
Jiří Paroubek pak byl tázán, zda nebylo chybou uprostřed předsednictví shazovat vládu, a poznamenal, že od redaktora očekával nějakou věcnou otázku. Poté připomněl, že tehdy Topolánkovi nabízel jiné řešení, ale nebyl vyslyšen. „Já jsem nabízel, že by ta vláda mohla pokračovat, pokud odejdou dvě figury, které opozici vadily,“ připomněl. Těmi figurami měla být nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a ministr vnitra Ivan Langer.
Na nejslavnější střety Topolánka s Paroubkem zavzpomínejte ZDE.
Nakonec ale podle něj byl pád Topolánkovy vlády pro předsednictví v podstatě prospěšný, protože řada ministrů z Fischerova úřednického kabinetu byla kvalitnější než jejich předchůdci. Výslovně zmínil ministra zahraničí Jana Kohouta, který podle něj zvládal povinnosti související s předsednictvím mnohem lépe než před ním Karel Schwarzenberg.
Fotogalerie: - Okamura a Jurinová v Olomouci
Topolánek považuje pád vlády za fatální chybu, po které už zkrátka české předsednictví nebylo plnohodnotné. „Pak jsme to dokončili velmi ploše, aniž nás někdo bral vážně,“ vzpomínal expremiér. Z hlediska české politiky podle něj byl pád vlády neméně fatální, protože spustil procesy jako bylo zrušení voleb Ústavním soudem, což v konečných důsledcích vedlo k rozpadu politického systému, který sledujeme nyní.
Poté se ještě vrátil k Paroubkově verzi o požadovaném odchodu dvou osob. „Pokud se bavíme o Renatě Vesecké, tak její odvolání pokládám za největší Nečasovu chybu, kterou udělal,“ zmínil svého nástupce v čele ODS. Proto by prý on odchod Renaty Vesecké nikdy neučinil předmětem takového obchodu, o kterém se Paroubek zmínil.
Pak Topolánek zavzpomínal, že v Bruselu nad tehdejším českým děním kroutili hlavou. „Nikdo to nechápal, všichni tomu říkali `foolish`, jako naprosté bláznovství,“ prozradil. Podle něj na nás svět na počátku hleděl s velkým podezřením, ale poté, co naše diplomacie dokázala zvládnout krizi v Gaze a plynovou krizi mezi Ruskem a Ukrajinou, začal nás vnímat velmi pozitivně.
Paroubek se pak ještě vrátil k pádu vlády a připomněl, že tehdy mohla být uzavřena „dohoda o neútočení“, ale nakonec uzavřena nebyla, a v takovém případě podle něj každá vláda musí počítat s tím, že jí sněmovna může vyslovit nedůvěru, zejména pokud ví, že v ní nemá většinu.
Pak připomněl, že příčinou hlasování o nedůvěře vládě byl tehdy velký skandál. „Váš nejbližší spolupracovník se tehdy pokoušel ovlivňovat Českou televizi, aby neodvysílala reportáž o člověku, který podporoval vaši vládu,“ vmetl Topolánkovi. Pak připomněl, že tím člověkem byl nezařazený poslanec Petr Wolf, dnes odsouzený zločinec na útěku, po kterém již přes rok pátrá Interpol.
„A popravdě - kdyby nebylo hlasů vašich koaličních poslanců, tak by ta vláda nikdy nemohla padnout,“ zakončil vzpomínku.
Následoval dotaz na budoucnost Evropské unie, na který Paroubek odpověděl, že budoucnost je ve hvězdách. Unie podle něj potřebuje stabilizovat, překonat současnou krizi a podle něj tuto možnost má. Během jeho výkladu se Topolánek na druhé straně stolu nezdržel pobaveného úsměvu a když dostal slovo, vyjádřil se nejprve neobyčejně otevřeně k dramaturgii debaty: „Až mě zase budete chtít pozvat, tak nejdříve tak za čtyři roky, prosím vás. Tohle já vážně nemám zapotřebí.“
Pak zdůraznil, že Evropskou unii pokládá za nereformovatelnou, a přihlásil se k článku, který první dekádu našeho členství hodnotil titulkem „deset ztracených let“. „My jsme tam vstupovali hlavně za svobodou, ne proto, abychom se vraceli do Evropy. Jenže ta Evropa je dneska unifikovaná, zbyrokratizovaná, má své nové klimatické náboženství,“ vyjmenovával nedostatky. Pak použil příměr, který prý říká i studentům na vysoké škole, kde přednáší: „Zažijeme pád římské říše v přímém přenosu, ani nemusíme číst učebnice dějepisu.“
Důležitým krokem pro naši západní orientaci byl podle Topolánka vstup do NATO. Vstup do EU byl vynucen tím, že neexistovala žádná jiná alternativa. „Musíme být mnohem aktivnější, a pokud by se nepodařilo dostat Unii do takové podoby, jak si my představujeme soužití v Evropě, tak je na místě použít ten článek z Lisabonské smlouvy, umožňující vystoupení,“ uzavřel debatu expremiér.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
