Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?Anketa
V úvodu svého pravidelného hodnocení českých médií se Petr Žantovský zamýšlí nad kolektivním záchvatem eurohujerství našich novinářů. „První poprázdninové povídání začnu pro dnešního Čecha typicky – tématem z Chorvatska. Tento stát se po létech tahanic o to, zda generál Ante Gotovina byl válečný zločinec, jak si myslela evropská elita, nebo válečný hrdina, jak si myslí většina Chorvatů, stal v loňském roce členskou zemí Evropské unie. A je nanejvýš zajímavé sledovat zpovzdálí, jaké to má pro Chorvaty následky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Předně připomíná, že tato země je napůl živena turismem a napůl zemědělstvím, především chovem ovcí. A přitom první, co Evropská unie Chorvatsku zakázala, je chov ovcí. „Zákaz tohoto chovu byl dokonce jednou z cca třiceti podmínek členství Chorvatska v Evropské unii. Proč tento zákaz? Inu, vylobbovalo si to Polsko. Evropská unie přikázala Chorvatům, podobně jako předtím Slovákům, aby orientovali své zásobování na potraviny dovážené z Polska,“ upozorňuje mediální odborník na to, s čím bylo také spojováno uchazečství Chorvatska o členství v EU.
Slováci se Evropské unii podvolili, Chorvaté si diktovat nedali
Na Slovensku a v Chorvatsku si však počínali rozdílně. „Zatímco Slováci se před tímto diktátem úřední zvůle sklonili, takže ve slovenských horách už skoro nepotkáte baču a ve slovenských supermarketech jsou korbáčiky a bryndza made in Poland, Chorvaté si diktovat nenechali. Vzbouřili se, zemědělci na traktorech zablokovali Záhřeb a donutili parlament, aby ignoroval příkaz Evropské unie a naopak vyjednal náležitou změnu, což se podařilo. Chorvaté dál chovají ovce a vyrábějí z jejich mléka ten jedinečný bračský sýr, prý nejlepší na světě,“ konstatuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
A ještě jednu věc si na Chorvaty Evropská unie vymyslela. „Prý údajně chorvatská borovice, nejtypičtější strom celé Dalmácie, je příliš hořlavá, a proto hrozí na pobřeží Jadranu požáry. Podle nařízení EU mají Chorvaté vždy po požáru borového lesa na stejné místo vysadit olivy, protože ty mají lepší regenerační schopnost. Zkuste si však představit, že sedíte na pláži pod olivou, a ne pod borovicí! Stín, který borové lesy dávají pobřežním pásům, je nejen potřebný pro připálené turisty, ale především pro jinak vyprahlou zemi. Olivovník neuspokojí ani jedno ani druhé,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Čeští novináři trpí kolektivním záchvatem eurohujerství
V Bruselu to tak ale chtěli, jenže se přepočítali, protože neznají Chorvaty. „Ti jako jeden muž všechny ty hlouposti z dílny EU naprosto ignorují. Brusel je pro ně podstatně vzdálenější než kuny z německých, českých, slovenských či ruských peněženek. A proč o tom mluvím v mediálním ohlédnutí? Především proto, že v našich sdělovacích prostředcích se o těchto zlovolných byrokratických diskriminacích nic nedozvíme, neboť naši novináři trpí kolektivním záchvatem eurohujerství,“ poznamenává mediální analytik.
Mirek Topolánek
A hovoří o tom také proto, že to považuje za důvod k sebereflexivnímu zamyšlení, zda si opravdu musíme nechat z Bruselu všechno líbit. „Není správnější ukázat, že máme svou hlavu a své zájmy? Poláci to dokázali. Několikrát spolu s Brity zablokovali bruselské výmysly, čímž dali znát svou cenu, a tu patřičně zvedali, až se dopracovali k tomu vnucenému importu jejich potravin do zemí, kde jsou zakázány ovce. To je rozhodně chlapštější postup, než jaký ukázal například expremiér Mirek Topolánek na nafoukaných billboardech o tom, jak ´to Evropě osladíme´,“ myslí si Petr Žantovský.
Na služebním zákonu se může každý mediálně zviditelňovat
Za podstatné ale považuje to, že o dnešní Evropské unii platí totéž, co jsme kdysi říkali o RVHP. „Tedy to, že takovéto společenství států je způsob, jak řešit problémy, které by nebyly vznikly, kdyby nebylo Evropské unie, respektive RVHP. To by totiž nemuseli Poláci hrát vabank své hry o sýry a jogurty a rozhodl by za ně trh. Kdyby sýry byly dobré, kupovali by je i Chorvaté a dobrovolně. Takže tradiční otázka závěrem: Kde v českých médiích se tuto prostinkou úvahu dočtete?“ ptá se mediální odborník.
Nepochybuje o tom, že až bude někdo někdy dělat hitparádu největších zbytečností protékajících naším legislativním a mediálním prostředím, uhnízdí se na vrchních místech tzv. služební zákon. „Ani ne tak proto, že by byl úplně zbytný, i když o jeho nutkavé potřebnosti lze s úspěchem pochybovat, protože politici by se nyní měli mnohem spíše věnovat státnímu rozpočtu, sociálním věcem, zahraniční orientaci země atd. Služební zákon je však něco, čemu takzvaně každý rozumí a může se k němu donekonečna vyjadřovat, rozuměj - mediálně se zviditelňovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Bezelstný moderátor přiznal, že politické náměstky musí probírat kvůli Zemanovi
Poukazuje na to, že zřejmé je to zejména při sledování nekonečné debaty o tzv. politických náměstcích. „Vnesením této agendy do veřejného prostoru se vyznamenal prezident Miloš Zeman, všichni ostatní ho jen už papouškují, a je lhostejno, zda souhlasně, či naopak. Konečně, řekl to s upřímností sobě vlastní moderátor David Borek v České televizi, když v úterý bezelstně, jak je jeho zvykem, pravil, že právě Zeman je důvodem, proč věnuje velkou část Událostí komentářů oněm ´politickým náměstkům´,“ podotýká mediální analytik.
Ing. Miloš Zeman
Věcně vzato to celé považuje za hloupost. „Až dosud to vždy fungovalo tak, že jedna koaliční strana obsadila křeslo ministra a druhá nebo třetí koaliční strana tam posadila svoje náměstky, aby zajišťovali kontrolu koaličního partnera a případně nějaké benefity pro vlastní stranu. Tento systém má logiku a funguje, zvláště, pokud o úroveň níže na postech ředitelů odborů jsou odborníci, kteří zajišťují odborné, nikoli politické fungování rezortu. Na tomto systému není nutné nic měnit,“ domnívá se Petr Žantovský.
Snazší než bojovat s hloupostí je vést mnohaminutové debaty o ničem
Ale protože to chce slavná EU, tak se div nepřetrhneme a vytváříme zákon, který věci jen jinak pojmenovává. Politický náměstek se stává „náměstkem ministra“, odborník je „odborným náměstkem“. „Připomíná to ten starý vtip o Husákovi a perestrojce. Přijede Husák v roce 1986 z Moskvy, sezve si celé politbyro k sobě na Hrad a říká: ´Soudruzi, už vím, co je to ta perestrojka.´ Otevře okno, za kterým sedí na římse ptáci. Zatleská, ptáci se zvednou, vyletí a zase si sednou. Na to namítne Štrougal: ´Vždyť jsou to ti samí ptáci.´ A Husák odpoví: ´Jo, ale na jiných místech´,“ usmívá se mediální odborník.
A zhruba stejný smysl bude podle něj do budoucna mít slavný služební zákon dle Evropské unie. „Jenomže naše média to neříkají, ačkoli musí – aspoň někteří disponovanější novináři v nich – tušit, že tento císař je nahý, stejně jako ta Husákova perestrojka. Jenomže bojovat s hloupostí, byť je to ta ústřední, husákovská či eurounijní, dá hodně práce a výsledek je nejistý. Mnohem snadnější je vést mnohaminutové debaty o ničem. Což se právě děje,“ zmiňuje Petr Žantovský promarněný čas ve sdělovacích prostředcích.
Ferda mravenec, „práce všeho druhu“, má eurokomisařce co závidět
Také závěr věnuje Evropské unii a tomu, jaké otázky postrádá v hlavních sdělovacích prostředcích k nové české eurokomisařce. „Paní ministryně Jourová navštívila předsedu Evropské komise Junckera, aby se mu představila a též vyjádřila přání, kterou že to portfej chce za těch několik set tisíc korun měsíčně v Bruselu spravovat. Jak je u našich politiků už zvykem, ani paní Jourová nepřekvapila nějakou nečekanou skromností, vcelku svrchovaně prohlásila, že samozřejmě ona by ráda ten regionální rozvoj. Bodejť, jdou tam největší dotace!“ nediví se mediální analytik jejímu výběru.
Ale kdyby to nevyšlo, jistě dobře zvládne ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová i průmysl, dopravu či jiné portfolio. „Inu, Ferda mravenec spolu s Broukem Pytlíkem ´práce všeho druhu´ mají co závidět. Paní Jourová je univerzálně použitelná eurokomisařka. Nějak však postrádám novinářské otázky tohoto druhu: ´Milá paní Jourová, jakou kvalifikaci máte pro řízení evropské dopravy či průmyslu?´ nebo ´Jaké konkrétní kroky byste jako komisař pro dopravu či průmysl navrhovala a prosazovala a kolik z toho, podle vašeho vědomí, by vůbec bylo možné prosadit?´“ podivuje se Petr Žantovský.
Ukázková přehlídka trafikantství na nejvyšší, především mzdové, úrovni
Jinými slovy by se dalo ptát české eurokomisařky, zda vůbec tuší, že eurokomisař je jen příjemcem zlatých cihel na výplatní pásce, ale když je šikovný, skutečné práci se dokáže zdaleka vyhnout, viz Vladimír Špidla. „Stejně tak by měla Věra Jourová čelit dotazům, proč právě její strana, respektive hnutí ANO, tolik švitořilo před všemi posledními volbami o tom, že je třeba zatočit s politickými trafikanty a nahradit je experty. Nebo také tomu, zda toto není ukázková přehlídka trafikantství na nejvyšší – mzdové – úrovni. Těchto otázek se od našich mainstreamových médií nedočkáme. Tak je klaďme sami, zejména až zas jednou půjdeme někoho někam volit,“ doporučuje mediální odborník.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)