Jednou z kandidátek do Rady České televize byla i ekonomka Hana Lipovská, která až do konce loňského roku pracovala pro institut Václava Klause. Senátor Marek Hilšer a spolu s ním osmnáct dalších kolegů vyjádřilo přání, že by se Lipovská v Radě ČT objevit neměla, protože lze pochybovat o tom, že bude k veřejnoprávnímu médiu opravdu nezávislá. Lipovskou však kritizovali takovým způsobem, že ji možná významně  zviditelnili. Tak to viděl mimo jiné i člen ODS Jan Paluska, který senátoru Hilšerovi poděkoval, že toho pro Lipovskou udělal opravdu hodně.

Podle Rožánka aktivita Hilšera a jeho kolegů nepatřila mezi nejlepší počiny, protože kandidovat do Rady ČT mohla i Lipovská, ať už se to senátorům líbí, nebo ne. I Lipovská je součástí české společnosti, zastupuje jistou část národa a může sledovat práci ČT. Stejně jako to v minulosti činily i jiné osobnosti, které byly označovány za kontroverzní.

„Největší ostudu si však senátoři utrhli při veřejném slyšení, kde byli v pozici stejných hostů jako třeba přihlížející veřejnost. David Smoljak a Marek Hilšer se chtěli pustit do Hany Lipovské, dotaz však stihl položit jen první z nich. Poté vypršel časový limit slyšení, stejný jako u všech ostatních kandidátů. Hilšer však zkoušel klást otázky i pak, navzdory férovým pravidlům. A když mu to poslanci vytkli, urazil se, že mu znemožňují se ptát. Kandidátka v té chvíli působila věcněji a klidněji. Emoce dělají jakékoliv debatě medvědí službu. A v tomto případě navíc sešikovaly příznivce Lipovské, která do finálového soupisu při hlasování hladce prošla. Nejlepší úmysly někdy dosáhnou přesného opaku,“ napsal Rožánek.