Tolik drsných historek z pěstounství a adopcí, až Jílková přetáhla. Buďte chlap a vraťte diplom, křičeli na psychologa Klimeše kvůli norským dětem

26.02.2015 23:29

Odebírání dětí v Česku a Norsku, právě toto téma se řešilo ve čtvrtečním pořadu České televize Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové. V pořadu si velmi tvrdá slova vyslechl psycholog Jeroným Klimeš, který připomínal, že chlapci Michalákovi jsou mimo svou biologickou rodinu už třetinu života a možná by pro ně bylo lepší, kdyby v Norsku zůstali. Bylo mu za to například navrženo, ať vrátí diplom. Kritikou nešetřil právník Pavel Hasenkopf i mladá žena, která pěstounskou péčí prošla a má na ni prý děsivé vzpomínky.

Tolik drsných historek z pěstounství a adopcí, až Jílková přetáhla. Buďte chlap a vraťte diplom, křičeli na psychologa Klimeše kvůli norským dětem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michaela Jílková

K moderátorce Michaele Jílkové zavítali předsedkyně sněmovní stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radka Maxová (ANO), místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, psycholog Jeroným Klimeš, právník Pavel Hasenkopf, který spolu s jinými stojí za peticí pro navrácení synů paní E. Michalákové, předsedkyně Společnosti sociálních pracovníků ČR Věra Novotná a studentka vysoké školy Jarmila Šolcová, která zažila pěstounskou péči a prý v ní trpěla. V patnácti letech proto raději utekla do dětského domova.

"Čas dítěte běží mnohem rychleji než čas dospělého. Jestliže ty děti byly čtyři roky z rodiny, tak to je třetina jejich života. Kdybych žil třetinu života mimo rodinu, tak jí budu úplně odcizený," zdůraznil hned v úvodu Klimeš. Hasenkopf v podstatě s Klimešem souhlasil, ale o to důrazněji kritizoval český stát za to, že konal příliš pomalu. I teď paní Michalákovou tlačí do vleklých soudních procesů. V tom ho podpořila Maxová, která poznamenala, že stát konal, ale konal nedostatečně.

Chlapcům Michalákovým dnes bude sedm a deset let. Místopředseda KDU-ČSL Bartošek si myslí, že i přes jejich dlouhý život mimo Česko si zaslouží vyrůstat u nás, protože to jsou čeští občané. Klimeš ale obratem přidal jednu poněkud ironickou poznámku. "Pokud se lidé chtějí starat o české děti, mají k tomu příležitost, máme 20 tisíc dětí v dětských domovech," podotkl Klimeš s dovětkem, že se ve studiu hovoří o dětech bez znalostí spisu.  

V tu chvíli se znovu ozval Hasenkopf, který podotkl, že spis zná a norští pěstouni postupují v rozporu s evropským právem. Klimeš podotkl, že dítěti je právo celkem lhostejné, podstatné pro ně je, že dnes už má k pěstounům blízko, vnímá je v podstatě jako rodiče. Proto podle něj není vhodné je vždy vracet zpět k rodičům. "Vy máte tu drzost vyslovit tu takový názor? Neměl byste vrátit diplom?" vypálil na psychologa muž z publika.

Maxová se ale Klimeše zastala. Čtyři roky v životě dětí jsou podle jejího názoru opravdu hodně. I ona si za to od téhož diváka vysloužila kritiku. Měla by se prý v prvé řadě starat o to, aby se vrátily do Česka.

Policista s pepřovým sprejem odebíral dítě matce...

"V deseti letech je každý schopný říct, mám rád svoji mámu a chci s ní být. Ale my se tady nemůžeme bavit o dětech bez dětí," přidala svůj názor sociální pracovnice Šolcová. Dovětek přidal Bartošek, podle jehož názoru by dítě mělo vyrůstat v biologické rodině vždy, když je to možné, jakákoli jiná péče je až na druhém místě.

Znovu se ozval Hasenkopf, který přidal detaily z norského případu. Jeho absurditu dokazoval na příkladu, že původně bylo důvodem odebrání sexuální zneužití dětí ze strany otce, ale později i matky. "Na základě vyprávění pěstounky, že se to dozvěděla od jednoho z chlapců," dodal advokát. "A jediný aktuální důvod, proč děti stále jsou paní Michalákové odebrány, je, že norská strana usoudila, že jim matka není dostatečnou oporou," prozradil Hasenkopf.

Svůj pohled přidala paní Novotná, podle které děti nemůžeme vytrhávat z prostředí, na něž jsou zvyklé. A tím jsou dnes norští pěstouni. Pokud se mají vrátit do Česka, musí se napřed zintenzivnit jejich schůzky s biologickou matkou. Hasenkopf ji ujistil, že přesně tohle s paní Michalákovou navrhují. "My jsme Norsku jasně ukázali, že jsme vyspělá země a toto funguje i u nás," přidal.

Ve studiu promluvil další mladý muž, který prozradil, že byl matce odebrán ve třinácti měsících a prošel dětskými domovy. "Když mě odebírali matce, policista jí stříkal do očí pepřový sprej a sociální pracovnice mě jí vyrvala," popsal svůj zážitek s orgány v sveročeském Varnsdorfu. "Já bych k tomu dodal, že maminka i otec měli jen zvláštní školu," přiblížil svůj příběh mladík.  "Já jsem do sedmi, osmi let považoval život v dětském domově za normální, ale pak když se mi v osmi letech ozval otec, tak jsem vůbec nevěděl, kdo to otec je. A matku jsem viděl až minulý listopad, díky své sestře, která si mě našla na Facebooku," pokračoval mladík. Později se dozvěděl, že matka za ním příliš nechodila, naposledy ve čtyřech letech, protože jí personál znemožňoval procházky mimo areál.

Pěstouni prý často špiní rodiče. Mnozí však odvádějí skvělou práci

"To je odporné," těmito slovy se znovu ozvala slečna Šolcová, která tak komentovala stav, kdy norské úřady omezily styk paní Michalákové s jejich syny. Obratem dodala, že sice neodsuzuje pěstounskou péči jako takovou, ale uvedla svou zkušenost, že pěstouni prý velmi často před dětmi pošpiňují biologické rodiče. "A když desetiletým dětem vložíte do hlavy nějakou myšlenku, tak tam většinou zůstane," podala svůj pohled, kterému z druhé strany studia nadšeně přikyvoval psycholog Klimeš. Prozradila, že je dodnes nešťastná z toho, co jí pěstounka "nacpala do hlavy" o jejích biologických rodičích. Bylo to prý děsivé. Poslankyní Maxovou byla ale obratem vehementně ujišťována, že se stát snaží situaci takových lidí řešit, což bylo doplněno výčtem zákonných úprav, které se prý chystají.

Jarmila Šolcová je také přesvědčena, že by pěstouni měli procházet jakýmsi vzdělávacím kurzem, protože se k nim často dostávají děti vykořeněné, týrané a podobně. "Já sama jsem se dostala k pěstounce, která vychovávala přede mnou 11 dětí," ozřejmila svůj příběh s tím, že pěstounka byla psychicky nemocná. Páté dítě jí prý bylo odebráno pro prokázané týrání, ale přesto jí po několika letech zavolali a v podstatě jí vnutili další dítě a poté ještě několik dalších. Ty prý týrala už všechny, což nepřekvapí, když měla diagnostikovaný syndrom vyhoření. Často přitom i děti, o které se starala, měly psychické problémy, takže je nasnadě, jak takové soužití muselo probíhat.

Moderátorku Jílkovou její příběh velmi zaujal a vyptávala se, jak byla Šolcová svými pěstouny týrána. Jednalo se prý o brutální bití nebo psychický nátlak, který býval ještě horší. "A u soudu pak nějaký psycholog, kterého jsem viděla poprvé v životě, prohlásil, že mě prohlédl a že jsem nezvládla svou pubertu," vypointovala svůj příběh. "Tohle je fušeřina," krčil rameny psycholog Klimeš, který trval na tom, že systém je nastavený dobře, ale selhávají jednotliví sociální pracovníci.

Mám holčičku, se kterou tatínek spí...

Neměli by pěstouni dětem říkat, že nejsou jejich rodiči? Podle Klimeše lze toto dětem říkat až v určitém věku. Vytrvale opakoval, že dítěti jsou nějaké právní konstrukce jedno, to prostě vnímá dospělé osoby ve své domácnosti jako tatínka a maminku. Hasenkopf mu namítal, že pěstouni by měli dětem jasně říkat, že maminku mají jinde a oni se o ně pouze starají, nicméně Klimeš trval na tom, že toto dítě do určitého věku nepochopí.

Současně uznal, že rozdělení sourozenců Michalákových do dvou rodin byla chyba. Stejně tak bývá chybou, když biologičtí rodiče týrají vlastní děti, ale často se proti nim bojíme zasáhnout, aby se z toho nestal příběh podobný kauze rodiny Michalákových. Klimeš trval na tom, že je mnohem více případů, kdy dítě týrají vlastní rodiče, než případů podobných Michalákovým, a proto nelze státu vyčítat, že koná.

Nakonec přispěl historkou z vlastní praxe: "Já mám holčičku, se kterou spí tatínek v pokoji a maminka spí jinde. A pořád s ní chodí do parku jen on," pokračoval v líčení. Je si prý skoro jist, že v tomto případě dochází k sexuálnímu zneužívání, ale bohužel o tom nedokázal příslušné orgány přesvědčit.

V závěru vystoupil i pěstoun pan Rakouš. "My jsme připraveni ve dne v noci, až nám stát zavolá, tam a tam je dítě, vezměte si ho do péče," popsal, jak to chodívá u přechodné pěstounské péče. Pak prozradil, že jeho největší radostí je, když může dítě předat do fungující rodiny nebo adopce. Za to jej pochválil i lidovec Bartošek, který přitom předtím kritizoval "pěstounský byznys", kdy se do této pravidelně štědře honorované činnosti pouští často rodiny s mnoha exekucemi, u kterých je evidentní, že to dělají pro peníze.

"Já si myslím, že většina pěstounů v Česku je poctivých a přistupují ke své péči zodpovědně," dodal nakonec lidovec smířeně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Miloš Polák

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Skandál kolem neziskovky Lékaři bez hranic na brněnské škole. Rozčílení rodiče dorazili na jednání zastupitelstva. A takto to dopadlo

20:59 Skandál kolem neziskovky Lékaři bez hranic na brněnské škole. Rozčílení rodiče dorazili na jednání zastupitelstva. A takto to dopadlo

Poslední letošní zasedání zastupitelstva v Brně-Bystrci mělo sice sváteční ladění, nevyhnulo se mu v…