Debata začala otázkou Renaty Kalenské nakolik je dnes pro lidi důležitá svoboda vyznání. Historik Jaroslav Šebek připomenul, že na druhém vatikánském koncilu byla v prosinci 1965 přijata deklarace o náboženské svobodě. „Myslím si, že právě některé z těch pasáží této deklarace o náboženské svobodě by v současné době měli číst i lidé, kteří tak často hovoří o kulturní válce, která nás podle nich má čekat,“ upozornil Šebek. Vzpomněl rovněž kardinála Josefa Berana, který se o rozvoj náboženských svobod velkou měrou zasloužil.

Tomáš Halík označil náboženskou svobodu za důležitou, podle řady autorů dokonce jde o svobodu klíčovou. Fenomén náboženství se dnes podle Halíka výrazně proměňuje, což celou situaci komplikuje. „Dnes vidíme, že církve ztrácejí monopol na náboženství a stát ztrácí monopol na politiku,“ uvedl Halík s tím, že odluka církví od státu nepřinesla kýženou změnu v podobě definitivního řešení majetkových poměrů. „Bude třeba o těch věcech ještě znovu a důkladněji mluvit,“ dodal.