Tomáš Halík o roce 1968: Byl jsem v Londýně. Nikdo z aktivních lidí nezůstal v ČSSR, dostal jsem dopis. Tak jsem se vrátil

11.12.2018 8:42 | Zprávy
autor: Marek Korejs

REPORTÁŽ V Knihovně Václava Havla se v pondělí večer uskutečnila beseda s názvem „Ztráty a nálezy po roce 1918“ s podtitulem „Církve“, které se zúčastnili katolický kněz Tomáš Halík, evangelický kazatel Zdeněk Susa a historik Jaroslav Šebek. Akci moderovala Renata Kalenská. Řeč přišla na období nacistické okupace, řešila se rovněž invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, nebo to, jak se církev přizpůsobila pádu komunismu. Tomáš Halík mluvil o tom, proč se v prosinci 1968 rozhodl vrátit z Británie zpět do Československa a zaznělo i jméno Petra Piťhy.

Tomáš Halík o roce 1968: Byl jsem v Londýně. Nikdo z aktivních lidí nezůstal v ČSSR, dostal jsem dopis. Tak jsem se vrátil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mši při příležitosti výročí čtvrtstoletí od listopadové revoluce sloužil v kostele Nejsvětějšího Salvátora Tomáš Halík

Debata začala otázkou Renaty Kalenské nakolik je dnes pro lidi důležitá svoboda vyznání. Historik Jaroslav Šebek připomenul, že na druhém vatikánském koncilu byla v prosinci 1965 přijata deklarace o náboženské svobodě. „Myslím si, že právě některé z těch pasáží této deklarace o náboženské svobodě by v současné době měli číst i lidé, kteří tak často hovoří o kulturní válce, která nás podle nich má čekat,“ upozornil Šebek. Vzpomněl rovněž kardinála Josefa Berana, který se o rozvoj náboženských svobod velkou měrou zasloužil.

Tomáš Halík označil náboženskou svobodu za důležitou, podle řady autorů dokonce jde o svobodu klíčovou. Fenomén náboženství se dnes podle Halíka výrazně proměňuje, což celou situaci komplikuje. „Dnes vidíme, že církve ztrácejí monopol na náboženství a stát ztrácí monopol na politiku,“ uvedl Halík s tím, že odluka církví od státu nepřinesla kýženou změnu v podobě definitivního řešení majetkových poměrů. „Bude třeba o těch věcech ještě znovu a důkladněji mluvit,“ dodal.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Financování veřejnoprávních médií

Tvrdíte, že když bude financování veřejnoprávních médií z rozpočtu, bude dobrovolné. Jak jako? Jak se lidi budou moc rozhodnout, zda jejich peníze z rozpočtu mají jít na jejich financování? A kdo bude určovat tu kvalitu, o které se zmiňujete, a za níž máme platit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Havel s nimi spolupracoval.“ Zeman či Klausův kancléř o sudetských Němcích

4:46 „Havel s nimi spolupracoval.“ Zeman či Klausův kancléř o sudetských Němcích

Čeští zrádci a kolaboranti zvou do Brna potomky odsunutých Němců, kteří vraždili naše předky. S tímt…