Tomáš Halík se dopustil akademického podvodu a tituly získal neoprávněně, tvrdí vysokoškolský docent

17.05.2016 19:46

Docent Otakar Jelínek, který působí v Ústavu biofyziky a informatiky při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, se dlouhodobě věnuje pochybnostem kolem osoby religionisty Tomáše Halíka. Napsal článek, ve kterém zpochybňuje Halíkovy akademické tituly i Halíkovo teologické myšlení, které je podle Jelínka v rozporu s katolickou vírou.

Tomáš Halík se dopustil akademického podvodu a tituly získal neoprávněně, tvrdí vysokoškolský docent
Foto: David Hora
Popisek: Tomáš Halík na přednášce v Písku

Doc. RNDr. Otakar Jelínek, CSc., v článku Halík a pochybnosti uvádí, že pochybnosti jsou s Halíkem bytostně spojeny. ParlamentníListy.cz zaslaly před týdnem tento článek Tomáši Halíkovi a požádaly ho o vyjádření a reakci, avšak Halík neodpověděl.

Halíkovy postoje snad nejsou ani křesťanské... Halíkovo křesťanství jako utopie

První pochybnost se podle Jelínka týká Halíkovy konverze ke katolicismu v šedesátých letech. Jelínek zpochybňuje to, zda je Halík vůbec křesťanem.

„Jako příčinu svého ‚obrácení‘ uvádí Mons. Halík často G. K. Chestertona, pravověrného katolíka a přesvědčeného tomistu, autora nádherné knihy o sv. Tomáši Aquinském a také výroku o ‚křesťanské výšině a buddhistické propasti‘. Ten se musí obracet v hrobě kvůli Halíkově přezíravému postoji vůči scholastické filozofii, což je podle Chestertona právě to nejcennější, co katolické křesťanství odlišuje od ostatních náboženství založených víceméně na mýtech. Samotnému Halíkovu ‚obrácení‘ lze jen těžko porozumět, neboť jeho současné myšlení a heterodoxní postoje nejsou snad ani katolické, ani protestantské, ale nejsou dokonce snad ani křesťanské. Halík navíc se svým deklarovaným postojem k Bohu – Stvořiteli by se neměl opovažovat vstupovat nejen do každého kostela křesťanského, ale ani do  mešity a synagogy!“ píše Jelínek.

Jelínek jako zajímavost připomíná, že Tomáš Halík bezprostředně po své údajné konverzi obhajuje na Karlově univerzitě v roce 1972 svou rigorózní práci „Křesťanství jako utopie – K dialektice dějin křesťanského sociálního myšlení“, za niž byl údajně tehdy oceněn Ústavem ateismu.

Pochybnosti kolem svěcení

Další pochybnosti podle Jelínka vyvstávají s Halíkovým tajným kněžským svěcením, ke kterému došlo v roce 1978 v německém Erfurtu. Sám fakt, že se Halík nechal vysvětit mimo vlastní diecézi, vyvolává podle Jelínka podezření.

„Vzhledem k tomu, že mu bylo za komunistického režimu umožněno studovat na Karlově univerzitě, nebylo tehdy důvodu, proč by byl nemohl pokračovat v řádném studiu bohosloví na kněžském semináři v Litoměřicích, kdyby se chtěl opravdově věnovat duchovenské činnosti, podobně jako kardinálové M. Vlk a D. Duka. Při jeho vysvěcení biskupem Aufderbeckem v roce 1978 bylo v podstatě porušeno tehdy platné kanonické právo CIC 1917, neboť Halík nemohl předložit doklad o náležitém teologickém vzdělání, které toto právo od svěcence vyžadovalo,“ upozorňuje Jelínek.

Halík se prý dopustil akademického podvodu

Podle Jelínka je zvláštní i to, jak Halík přišel k některým svým akademickým titulům: „Po sametové revoluci strávil Halík nějaký čas studiem na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde mu byla (po obhajobě práce v češtině!) v roce 1992 udělena akademická, nikoliv doktorská hodnost licenciáta teologie Th.lic.“

Velké pochybnosti jsou podle docenta Jelínka i o Halíkově doktorské hodnosti. „Aniž absolvoval doktorské studium teologie zakončené řádným doktorátem v Římě nebo v Praze, získal Halík v témže roce 1992 na Papežské teologické fakultě ve Wroclawi vyšší docentskou hodnost ThDr.hab. Tím byly porušeny dokonce i polské zákony, které pro udělení hodnosti Dr.hab. vyžadují od uchazečů předchozí řádný doktorát v oboru. K tomu došlo tím způsobem, že Halík ve Wroclavi předložil svou habilitaci ‚Katolická kultura a česká společnost po II. vatikánském koncilu‘, za niž mu byl již předtím Karlovou univerzitou 21. 5. 1992 udělen titul docenta v oboru sociologie. Papežská teologická fakulta Halíkovi posléze udělila v roce 1992 na základě téže habilitační práce titul habilitovaného doktora teologických věd(!), čemuž by odpovídal u nás docent teologie. Diplom s číslem 3 byl Halíkovi vystaven dva roky poté dne 29. 9. 1994. Mons. Halík se tím ve Wroclawi dopustil jasného akademického podvodu,“ tvrdí Jelínek.

Není podle něj totiž možné, aby někdo mohl získat za tutéž práci vědecko-pedagogické tituly v různých oborech, jednou sociologie u nás a teologie v Polsku. „Je také naprosto zřejmé, že prof. Halík používá svůj titul Th.D. za jménem neoprávněně, neboť řádné doktorské studium teologie nikde neabsolvoval. A čestný doktorát teologie Oxfordské univerzity, který mu bude udělen teprve 22. června 2016, uvádí prof. Halík také už dávno předtím ve svém životopise,“ dodal Jelínek.

Halíkovo pochybování o Bohu pochází od ďábla, nevěří v Boha – Stvořitele

Jelínek zpochybňuje, že je Halíkovo „teologické“ myšlení křesťanské: „Pro Mons. Halíka je totiž pochybování základním motivem jeho svérázné teologie, v níž zdůrazňuje imanenci závislou na lidském subjektu oproti transcendenci, oživuje neoplatónský pohled na nepochopitelnost Boha a dokonce nevěří v Boha – Stvořitele. Halíkovo náboženství je filozoficky existenciální a nezakládá se na jistotě učení Ježíše Krista, ale spíše na pochybách apoštola Tomáše. Mons. Halík neoddělitelně spojuje víru s pochybováním, u něhož má za to, že pochází přímo od Boha(!). Pochyby představují pro Halíka zralost víry(!) a jsou i hlavním tématem jeho knihy Co je bez chvění, není pevné, labyrintem světa s vírou a pochybností.“

Jelínek připomíná, že v paragrafech 157, 215 a 2088 současně platného a pro věřící katolíky závazného Katechismu katolické církve stojí o této problematice psáno: „(157) Víra je jistá, jistější než jakékoliv lidské poznání, protože má svůj základ ve slově samého Boha, který nemůže lhát. Zajisté se zjevené pravdy mohou jevit lidskému rozumu a zkušenosti temné, ale jistota, kterou dává božské světlo, je větší než ta, kterou skýtá světlo přirozeného rozumu.“

Ve zmiňovaném katechismu se též v paragrafu 215 píše: „Bůh je pravda sama, jeho slova nemohou klamat. Právě proto se lze na ně spolehnout ve všem s plnou důvěrou v pravdivost a věrnost jeho slova. Hřích a pád člověka mají svůj původ ve lži pokušitele (ďábla, pozn. redakce), který navedl k pochybnostem o Božím slově, jeho dobrotě a jeho věrnosti.“

Halík podle Jelínka v rozporu s katolickým učením na straně 48 své knihy Co je bez chvění, není pevné píše: „Avšak já jsem přesvědčen, že ony pochybnosti, o nichž zde mluvím – přinejmenším dopouští – v našem nitru sám Bůh.“ Učení církve ale říká, že pochybnosti o Bohu pocházejí od pokušitele – ďábla.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

My se k paktu o migraci nepřipojili, ale země okolo nás ano. Když do nich budou proudit desítky tisíc migrantů... Komentátorka řekla na kamery něco pro Čechy velmi mrazivého

17:04 My se k paktu o migraci nepřipojili, ale země okolo nás ano. Když do nich budou proudit desítky tisíc migrantů... Komentátorka řekla na kamery něco pro Čechy velmi mrazivého

Do svého pořadu Podtrženo sečteno na XTV si Luboš Xaver Veselý pozval znovu komentátorku Karolinu St…