Hned na počátku svého vystoupení Tomáš Sedláček seznámil auditorium v olomouckém kině Metropol se svým přesvědčením, že současná věda nahrazuje to, co dříve lidstvu nabízelo náboženství. Uvedl, že jde sice o známou myšlenku, v přednášce se ale hodlá zamyslet nad tím, co vlastně ve svých dopadech znamená, zvlášť pokud jde o ekonomii. K této vědě je přitom Sedláček zvlášť kritický. „Mou základní metodou je – na rozdíl od mých kolegů, kteří berou ekonomii vážně a dělají si legraci ze všeho ostatního – to, že beru vážně všechno ostatní, a dělám si srandu z ekonomie. Nechci ekonomii bořit, můj vztah k ní je jako vztah literárního kritika k literatuře – nekritizuje proto, že by literaturu nesnášel, ale protože mu na ní záleží,“ vysvětlil Tomáš Sedláček. Ekonomie je podle něj v současnosti nejekumeničtějším náboženstvím světa, jakýsi nejnižší společný jmenovatel, na kterém se všichni shodnou, i když v náboženské oblasti mají jinou víru, jiná božstva, jinou kuchyni; ekonomie je ale pro všechny jen jedna, a to ekonomie globální.

Ekonomie jako moderní náboženství

Ekonomie se v Sedláčkově pojetí tváří jako věda, ale sám o ní raději mluví jako o „social science fiction“. „Dokonce jsem uvažoval, že by se ekonomie měla vyučovat jako součást sociologie, aby si lidé uvědomili, že není ve vakuu a že ekonomika je součást společnosti. Moderní náboženství se z ní stává díky mýtu, že žijeme v tzv. postideologické době. Nic nebylo nikdy bližší ideologickému pojetí, než naše doba, není totiž větším přáním ideologie, než se tvářit jako jediná pravda, která nemá žádnou alternativu,“ řekl Tomáš Sedláček. Ekonomie se podle něj navíc „ze záhadných důvodů“ vymezuje metodologicky stejně jako fyzika, a ne jako mnohem bližší vědy, jako je biologie, psychologie nebo politické vědy. Problémem je podle něj tzv. předpokladová logika, která počítá s předpoklady, které nemusí mít s realitou nic společného, a ekonomové pak snadno uvěří vlastním mýtům, které si vytvořili. Tomáš Sedláček upozornil také na to, že argumenty, které má například hnutí Occupy Wall Street vůči tradiční ekonomii, jsou nápadně podobné těm, které měl Ježíš vůči farizejům: „Snažíte se tvářit jako cesta k obohacení člověka, a přitom mu v pravém obohacení bráníte; místo abyste lidem ulehčovali jejich úděl, ztěžujete jim jej.“