Totalitní ústav má novou radu. Je v ní pět cizinců, třeba Němec nebo Američan

26.08.2014 19:39 | Zprávy
autor: čtk, mp

Hlavní rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes schválila všech jedenáct kandidátů do nové vědecké rady, které jako do svého poradního orgánu navrhl nový šéf ústavu Zdeněk Hazdra. Má tak šest českých a pět zahraničních odborníků. Jsou mezi nimi historici, politologové i další zástupci společensko-vědních disciplín, pět žen a šest mužů. Sedmičlenná rada schválila po téměř dvouhodinovém jednání všechny kandidáty jednomyslně. Poprvé se vědecká rada sejde zřejmě 16. září.

Totalitní ústav má novou radu. Je v ní pět cizinců, třeba Němec nebo Američan
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cedule ÚSTR

"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl ČTK a České televizi po zasedání Hazdra. Do budoucna předpokládá, že se rada rozšíří.

Politolog Kramer dal ústavu "druhou šanci"

Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.

K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Převaděči

Jaká tvrdší pravidla pro převaděče jste navrhla? A co mi teda nejde do hlavy, proč je někdo proti tvrdíš pravidlům? Jestli to chápu dobře, tak zpřísnění pravidel neprošlo, takže pro to musela být většina politiků z EU? Je to tak? A kdo proti byl z těch českých? A vůbec jaká země byli nejvíc proti?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Litva padne bez jediného ruského vojáka? Šándor rozebral temný scénář

20:15 Litva padne bez jediného ruského vojáka? Šándor rozebral temný scénář

Rusové by dokázali obsadit pobaltské státy, aniž by do útoku museli vyslat jediného vojáka, tvrdí li…