Andrej Kiska tvrdí, že nezná dvě země, které by měly k sobě tak blízko jako Česká republika a Slovenská republika. Rozdělení Československa ho proto dodnes velmi mrzí. „Už tehdy pro mě byla představa, že se Československo rozdělí, že najednou vzniknou celnice, že budeme muset stát fronty na hranicích mezi Českem a Slovenskem, velmi smutná. Byl jsem ale přesvědčen, že je otázka času, kdy se zase spojíme,“ řekl pro deník MFD a dodal, že jsme opravdu zase v jednom celku, kterým je Evropská unie.
Kiska je přesvědčen, že pokud by tenkrát bylo referendum, nedošlo by k rozdělení Československa. „Oba hlavní aktéři tehdejšího rozdělení, Klaus i Mečiar, věděli, že referendem by rozdělení neprošlo. Těžko se dnes vracet o dvacet pět let zpátky, ale ten svůj smutek z rozdělení si pamatuji. Také si ale pamatuji, jak si tehdy Praha stěžovala na Slovensko, že nemůže růst, a Slovensko na Prahu, že je zbytečně brzděné,“ připomněl a dodal, že dnes jsme dva moderní, prosperující státy s vysokou kvalitou života. „Za ten dnešní stav jsem velmi rád,“ řekl.
V současně době má zhruba milion obyvatel Česka slovenský původ, alespoň to tvrdí sociologové. Nejvíce k nám Slováky podle Kisky táhne minimální jazyková bariéra a fenomén jménem Praha. „Je to krásné město, můj syn i moje dcera žili v Praze. Říkali, že Praha je obrovské město, sídlí tam daleko víc mezinárodních firem, které na Slovensku nejsou. Ale nakonec je to stejně táhlo více domů a vrátili se,“ řekl.
Podle statistik Slovensko pomalu Česko dobíhá v ekonomice. Že by se Češi ve velkých počtech začali stěhovat na Slovensko, to si slovenský prezident dokáže představit. „A nejde ani o to, jestli to budou Češi, mohou to být Němci, Irové. Úžasný projekt Evropské unie nám právě toto umožňuje, tam, kde se cítíte dobře a šťastně, tam žijete. Byl bych i velmi rád, kdyby se do naší země chtělo stěhovat více lidí,“ řekl a dodal, že by to byl signál, že se zemi daří.
Kiskovi prý také velmi lichotí, že mnoho lidí v něm vidí pokračovatele prezidenta Havla. „Velmi jsem si ho vážil. Měl úžasný životní příběh, nemohu se s ním porovnávat. Jsem ale rád, že nás některé věci spojují a že se opíráme o to samé, ať už jde o přátelství s dalajlámou, uznávání základních lidských hodnot, které by kvůli politickým zájmům nikdy neměly být odsouvány do pozadí,“ míní.
O něco jiný vztah má k českému prezidentovi Miloši Zemanovi. „Na mnoho věcí sice máme jiné názory, ale současně máme dobré osobní vztahy, o tom je demokracie. Myslím, že tak by se dnes politika měla dělat, diskutovat o tématech, na která máte rozdílné názory, a neznevažovat druhého, když se neshodnete,“ řekl.
Stejně jako máme my v Česku v parlamentu extrémně pravicovou stranu, mají podobnou i na Slovensku. Pro demokracii tak uskupení jako Kotlebova Lidová strana může být hrozbou. „Jako nebezpečí jsem vnímal právě nárůst extremismu a neonacismu u nás na Slovensku. Nejhorší je, když necháme zlo, aby se šířilo naší zemí. Aby se lidé jako Marián Kotleba jasně neoznačili, nepojmenovali, aby dostali prostor, abychom nad tím mávli rukou se slovy, vždyť je přece demokracie. I Hitler měl na začátku jen pár procent podpory a šířením zla se postupně dostával k moci,“ zdůraznil.
Dále také dodal, že jako prezident pokládal za nutné se vůči tomuto zlu jasně vymezit. „Tady neexistuje kompromis, tady je třeba říci, toto je zlo a já se zlem nebudu mít nic společného. Proto jsem například Kotlebu sem do prezidentského paláce, na toto místo, kde jsem přitom předtím jednal se všemi ostatními předsedy parlamentních stran, nepozval,“ řekl a dodal, že si rozhodně nesedne za jeden stůl s člověkem, který pokládá Slovenské národní povstání za nejčernější okamžik slovenských dějin. „Chce nás dostat z Evropské unie a chce ze Slovenska udělat xenofobní, uzavřený stát,“ zmínil Kiska.
Akceptováno by podle slovenského prezidenta nemělo být ani zlo, jakým je ruská okupace ukrajinského Krymu. „Je to zásadní porušení mezinárodního práva, které nikdy nesmí být přijato. Proto jsem velmi rád, že sankce vůči Rusku jsou, můžeme diskutovat o jejich účinnosti, ale jsou. Je to jasný signál moderního světa, že takové chování není v dnešní době přijatelné,“ uvedl.
Pro Slovensko by prý bylo skvělé, kdyby se Ukrajina stala součástí EU. „Byl by to podobně obrovský impuls pro naši ekonomiku, jako bylo rozšíření EU o nás například pro Rakousko. Je nám ale všem jasné, že před Ukrajinou je ještě dlouhá cesta. Musíme Ukrajině dávat signály, že pokud si udělá své domácí úkoly a dokáže být platným členem EU, tak s ní počítáme a těšíme se na ni,“ řekl.
Andrej Kiska se také velmi přimlouval za to, aby Slovensko přijalo na své území alespoň některé válečné utečence. Kvóty ale podle něj nejsou dobrým řešením. „Každá vyspělá země, mezi které počítám i Slovensko, by měla najít způsob, jak běžencům, kteří utíkají před válkou, před smrtí, před násilím, pomoci. Myslím, že nejen Česko a Slovensko, ale že náš celý region by dokázal vymyslet model integrace, který by mohl být Unii příkladem,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
