Toto není dobrá zpráva pro Merkelovou. Kolik takových ještě snese?

19.12.2016 14:24

Mainstreamoví politici stále tvrdí, že vzhledem k nízké porodnosti evropské země potřebují miliony uprchlíků, aby se oživil pracovní trh a aby „bylo na důchody“. Aktuální statistiky zaměstnanosti migrantů v Německu však tyto teze rozhodně nepotrvrzují. Více informací přináší německý týdeník Die Zeit.

Toto není dobrá zpráva pro Merkelovou. Kolik takových ještě snese?
Foto: Vít Hassan
Popisek: Poslední den v provizorním táboře „Džungle“ u Calais. Dnes francouzské úřady začaly asi týdenní akci na jeho vyklizení. Jde o přesídlení cca 8000 migrantů

Ústav pro výzkum v oblasti zaměstnanosti (IAB), který spadá pod Spolkový úřad práce, zveřejnil neradostné statistiky za období mezi prosincem 2015 až listopadem 2016. Vyplývá z nich, že za poslední rok se podařilo najít zaměstnání jen asi 34 000 migrantů z celkového počtu 406 000 registrovaných uchazečů o práci, kteří do Německa přišli z osmi mimoevropských zemí. „Více než pětina z nich našla navíc jen dočasné zaměstnání,“ říká ředitel IAB Joachim Möller.

Zatímco míra nezaměstnanosti se v Německu pohybuje něco kolem šesti procent, na uprchlíky jsou kladeny mnohem nižší nároky. „Pokud by se nám do pěti let podařilo zaměstnat aspoň 50 % nově příchozích migrantů, mohli bychom to považovat za úspěch,“ konstatuje Möller s tím, že i časově omezená zaměstnání plní v jejich případě svoji funkci. „Firmy jsou ze začátku k jejich pracovním výkonům skeptické, tak aspoň mají čas zbavit se svých obav.“

Celý text v němčině najdete ZDE.

Ministerstvo práce v čele s Andreou Nahles (SPD) připravilo speciální program pro uprchlíky, kteří by za svoji práci dostávali jedno euro na hodinu. „Program byl zahájen letos v srpnu s cílem zajistit tímto způsobem 100 000 pracovních míst. Zatím se ale bohužel podařilo spustit jen 5 % z cílového počtu,“ přiznává Möller, který ale však následně přechází na optimističtější strunu a tvrdí, že čísla budou aktuálně o trochu vyšší.

Migranti ze zemí Blízkého východu mají každopádně vstup na německý pracovní trh značně složitý. Většina z nich nehovoří německy a vedle dokladů o vzdělání jim v prvé řadě chybí prokazatelné zkušenosti a v neposlední řadě samotné dovednosti. Německé firmy nechtějí investovat vysoké částky do jejich dalšího vzdělávání, protože nemají jistotu, že se jim jejich investice v dohledné době vrátí.

To nakonec potvrzuje také samotný šéf IAB Joachim Möller, podle kterého bude možné posoudit dopady současných opatření pro migranty na pracovním trhu až za pět až deset let. Od příchodu prvních muslimských migrantů však uplynul již celý rok a práci se podařilo najít ani ne deseti procentům z nich. K tomu je potřeba přičíst, že pětina z nich má zajištěno pouze dočasné zaměstnání a další pracují v programu ministerstva práce za mzdu 1 euro za hodinu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…