Syamend žil v syrském Damašku, kde studoval na vysoké škole arabštinu. Občanská válka však jeho život ze dne na den nenávratně rozvrátila. Na začátku léta se Syamendovi podařilo uprchnout do Turecka. „Přebýval jsem v přeplněném uprchlickém táboře. Každý den do něj přicházely stovky dalších lidí. Byl tam nedostatek stanů a někdy v jednom muselo bydlet i více rodin najednou. Každý zoufale toužil se z toho pekla dostat pryč. Mně se to společně s dalšími asi dvaceti lidmi podařilo. Snažili jsme se dostat na nafukovacích člunech do Řecka. Nedaleko pevniny se náš člun převrhl, ale naštěstí nás zachránila pobřežní hlídka. Později jsem však zjistil, že ostatní Syřané, se kterými jsem se potkal, včetně celé jedné rodiny, se všichni utopili,“ vypráví Syamend.
Celý příběh Syamenda v angličtině najdete ZDE
Řecké úřady prý všem zachráněným sdělily, že v zemi zůstat nemohou. Syamend proto požádal jednoho vzdáleného příbuzného, aby mu poslal peníze na cestu do Velké Británie. V srpnu dorazil do Londýna a požádal zde o azyl. Potom už věci nabraly rychlý spád. „Stále mě ale pronásledují děsivé vzpomínky na to, co se stalo s mojí rodnou zemí. Navíc neumím příliš anglicky, takže pro mě bylo obtížné se zde zorientovat. Musel jsem se často stěhovat, než jsem dostal vyrozumění od úřadů, že mé žádosti o azyl bylo vyhověno. Přesto jsem přišel o sociální podporu a byl jsem opět vystěhován. Neměl jsem ani peníze na jídlo. Nakonec mi pomohli v jedné charitě,“ vypráví Syamend, který si z celého srdce přeje znovu setkat se svými rodiči. Ti však bohužel stále žijí v Aleppu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro