Lidové noviny připomínají, že při posledním přijetí českého premiéra v Bílém domě v roce 2011 hrála energetika zásadní roli. Barack Obama se tehdy u Petra Nečase zajímal zejména o tendr na dostavbu Temelína. Podobná témata mají zaznívat i mezi Donaldem Trumpem a Andrejem Babišem. „Donaldu Trumpovi se nelíbí plynovod Nord stream 2, je to otázka konkurenceschopnosti zkapalněného plynu z USA,“ řekl před odletem z Prahy Andrej Babiš.
Američané mají zájem využít evropské posedlosti utlumováním uhelných elektráren a nabídnout jim vlastní plyn. Projekt Nord stream 2, který má zdvojnásobit dodávky plynu z Ruska, jim tyto plány velmi zásadně kříží.
A trvá též zájem o dostavbu Temelína. Tehdejší zakázka byla zrušena a vláda vypsala novou. Společnost Westinghouse, jeden z hlavních zájemců, sice mezitím přešla do rukou vlastníků z Kanady, ale USA ji stále považují za „svou“ a na její podporu nasazují diplomatické páky.
Interní zpráva, zpracovaná pro prezidenta Miloše Zemana, má uvádět, že „americká administrativa má velký zájem na tom, aby Westinghouse zůstal klíčovým globálním dodavatelem jaderných bloků ve světě“. Zájem americké strany má být dokonce ještě větší, než minule.
Po kontraktu na dostavbu jaderné elektrárny ale mají toužit i Rusové a Číňané. Ti mají mít podporu zejména u KSČM, tolerující Babišovu vládu. Ministr vnitra Jan Hamáček však odmítá jejich názor, že by se neměla zohledňovat bezpečnostní rizika a vítěz by měl být vybrán pouze na základě nabídnuté ceny. „Jaderná elektrárna se nedá kupovat jako rohlíky,“ vzkazuje Jan Hamáček.
Lidové noviny připomínají, že při minulém pokusu se politické reprezentace USA, Ruska a Francie, jejichž firmy se do tendru přihlásily, předháněly ve vřelosti. Tendr vypsaný v roce 2009 byl označován za „zakázku století“ a probíhal především za vlády Petra Nečase, kdy si emisaři všech zájemců podávali v Praze dveře. Za Westinghouse tehdy dokonce lobbovala Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA českého původu.
Takto Westinghouse lobboval za Nečase:
V mezidobí si Westinghouse prošel těžkými problémy, spadl do dluhů a musel kvůli tomu přerušit dva rozestavěné projekty v jižní Americe. Vše vyřešil až vstup kanadských investorů.
USA jej však stále vnímají jako „svou“ firmu. Je nástrojem „udržení praxe a pozice na atomovém trhu“, kterou aktuální Koncepce národní bezpečnosti USA stanovuje jako strategicky důležitou otázku. Nakonec i vstup kanadských investorů, který firmu zachránil, byl podpořen zajímavými daňovými úlevami od americké vlády.
Nová zakázka zatím nebyla vypsána, vláda se chce nejprve dohodnout s firmou ČEZ na její podobě. Je také možné, že zakázka nebude vypisována vcelku, ale bude rozdělena na několik zakázek dílčích. Po vypsání zakázky se dá očekávat skutečný boom zájemců, doposud probíhají spíše předběžné sondáže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
