Anketa

Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?

Schvaluji

2%

Neschvaluji

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 6683 lidí

Prezident USA Donald Trump dává čím dál víc najevo, že se mnohem víc, než na Ukrajinu, zaměřuje na Čínu. Jeho administrativa má podle agentury Reuters za cíl oslabit globální síť čínských přístavů a dostat více strategických terminálů pod kontrolu Západu. Agentura Reuters se odvolala na tři zdroje obeznámené se situací, které si přály zůstat anonymní. Agentura v této souvislosti připomněla, že Američané řeší otázky čínského vlivu v námořní oblasti již od 70. let 20. století. Ve Washingtonu od té doby narůstají obavy, že by v případě konfliktu byly Spojené státy oproti Číně v nevýhodě.

Zástupci Trumpovy administrativy se podle zmíněných tří zdrojů domnívají, že americká obchodní flotila není dostatečně vybavena k poskytování logistické podpory armádě v době války a že závislost Washingtonu na zahraničních lodích a přístavech je příliš veliká. Mezi možnosti, které údajně Bílý dům zvažuje, patří podpora soukromých amerických nebo západních firem při nákupu čínských podílů v přístavech,

Kromě Panamy jsou američtí úředníci a zákonodárci podle zdrojů znepokojeni čínskými podíly v námořní infrastruktuře na místech, jako je Řecko a Španělsko, Karibik a přístavy na západním pobřeží USA.

Agentura Reuters požádala administrativu Donalda Trumpa o oficiální vyjádření, ale žádné reakce se nedočkala. Zato čínská strana vyjádření poskytla. „Čína vždy jasně odmítala nezákonné a neodůvodněné jednostranné sankce a tzv. jurisdikci dlouhé ruky a kroky, které porušují a podkopávají legitimní práva a zájmy jiných zemí prostřednictvím ekonomického nátlaku, hegemonismem a šikanou,“ sdělil mluvčí čínské diplomatické mise ve Washingtonu.

Administrativa Donalda Trumpa prý přesto vnímá jasná rizika. „Americká vláda vnímá čínské investice do globálních přístavů jako obrovskou hrozbu pro svou národní bezpečnost,“ řekl Stuart Poole-Robb, zakladatel poradenské společnosti pro rizika a zpravodajství KCS Group. „Obávají se, že by Čína mohla zneužít svou kontrolu nad těmito aktivy ke špionáži, jako vojenskou výhodu nebo k narušení dodavatelských řetězců během geopolitických krizí,“ dodal s odvoláním na rozhovory s americkými bezpečnostními experty.

Američané prý mají v úmyslu zabývat se čínskými zájmy v řeckém přístavu Pireus, který se nachází v Aténách ve východním Středomoří, je klíčovým uzlem na obchodní trase spojující Evropu, Afriku a Asii. COSCO, jedna z největších čínských přístavních a přepravních skupin, drží 67% podíl ve společnosti Pireus Port Authority.

COSCO a řecká vláda na žádosti o komentář nereagovaly. Řečtí představitelé dříve agentuře Reuters sdělili, že nebyli informováni o žádných plánech na změnu kontroly nad přístavem Pireus. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že Pentagon už v lednu přidal státní společnost COSCO na svou černou listinu. I když toto označení neznamená okamžitý zákaz obchodování amerických společností s těmito společnostmi, může sloužit jako signál, že se zvažují další kroky.

Anketa

Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?

Vyděsily

2%

Nevyděsily

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 8508 lidí

„Spojené státy mají v úmyslu oslabit mezinárodní vliv Číny přeháněním ‚teorie čínské hrozby‘ a využít to jako záminku k donucení spojenců, aby se v dohodách o obchodních dodavatelských řetězcích postavili na jednu stranu,“ uvedlo v dokumentu zveřejněném minulý měsíc Výzkumné centrum pro rozvoj Státní rady, oficiální think-tank čínského vládnoucího kabinetu.

Čína vlastní nebo si pronajímá rozsáhlou síť přístavů prostřednictvím společností včetně COSCO a dalších státních podniků, jako jsou China Merchants a SIPG v Šanghaji. COSCO má koncese na provozování kontejnerových terminálů ve Valencii a v Bilbau ve Španělsku.

Podle zprávy zveřejněné loni americkým think-tankem Council of Foreign Relations, Čína k srpnu 2024 investovala prostřednictvím různých společností do 129 přístavních projektů po celém světě.

USA se chystají začít uvalovat poplatky na plavidla čínské výroby nebo plující pod čínskou vlajkou za vplouvání do amerických přístavů. Trump také označil za cíl obsazení poloautonomního dánského území Grónska kvůli jeho blízkosti k Arktidě a ke klíčovým námořním trasám.

Spojené státy také vyjádřily obavy ohledně čínských investic do jamajského terminálu Kingston, který je díky své poloze a hlubinným přístavním zařízením klíčovým námořním překladištěm v Karibiku, uvádějí tři zdroje.

Odhaduje se, že čínský lodní průmysl je 230krát větší než kapacita amerických loděnic, což znamená, že možné srovnání námořních kapacit by trvalo velmi dlouhou dobu.

Anketa

Vadilo by vám, kdyby se STAČILO! podílelo na vládě?

Vadilo by mi to

4%

Nevadilo by mi to

94%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 11649 lidí

Jedním z citlivých míst může být Gibraltarský průliv, který odděluje Evropu od Afriky. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že španělský premiér Pedro Sanchez se snaží prohloubit obchodní vazby s Čínou, což ve Washingtonu vyvolalo obavy. A Španělé naznačují, že tyto obavy nebudou nijak komentovat. „Nejsme si vědomi žádných údajných obav ani přístupů třetích stran k této záležitosti, a proto není vhodné, abychom se k ní vyjadřovali,“ uvedl mluvčí španělského ministerstva zahraničí, když byl požádán o komentář k čínským investicím do přístavů.

Mluvčí jamajského ministerstva zahraničních věcí a zahraničního obchodu uvedl, že nemá žádné informace o žádné komunikaci ani o žádosti USA o snížení čínského námořního vlivu v tomto karibském státě.

V USA mezitím společnost COSCO investuje s místními partnery do kontejnerových terminálů v přístavech Los Angeles a Long Beach.

Austrálie v této souvislosti oznámila, že USA budou mít přístup k nové loděnici pro jaderné ponorky AUKUS. Informaci přinesla americká zpravodajská stanice CNN.

Australský ministr obrany Richard Marles v neděli prohlásil, že Spojené státy budou moci využít plánovaná obranná zařízení v západní Austrálii k dodávce ponorek v rámci dohody o jaderných ponorkách AUKUS. Pakt AUKUS, na kterém se v roce 2021 dohodly Austrálie, Británie a USA, má za cíl poskytnout Austrálii v příštím desetiletí útočné ponorky s jaderným pohonem, které by mohly čelit čínským ambicím v indicko-pacifickém regionu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa provádí formální revizi paktu.

V rámci programu AUKUS – v hodnotě stovek miliard dolarů – Washington prodá Austrálii několik jaderných ponorek třídy Virginia, zatímco Británie a Austrálie později postaví novou ponorku třídy AUKUS.

Anketa

Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?

Vládní

97%

Opoziční

1%

Nemají si co vyčítat

2%

hlasovalo: 16290 lidí

To, že se Trump dívá spíše do Pacifiku, než na Ukrajinu, naznačuje i server Kyiv Post, který připomněl, že se chystá uzavření nových dohod mezi USA a Velkou Británií. A že o těchto dohodách se jistě bude hodně mluvit, ale že tato kupa slov nedokáže zakrýt rozdílný pohled Spojených států a Velké Británie na ruskou agresi na Ukrajině.

Spojené království je jedním z nejvěrnějších spojenců Kyjeva a prosazuje jednotnou frontu, ale Trumpův požadavek na kolektivní ropné embargo a cla pro země jako Čína je některými vnímán jako jistý nesoulad v rozvíjení vztahů.

„Dohoda připraví cestu pro americké a britské společnosti k partnerství při nasazování pokročilých jaderných reaktorů, přičemž konkrétní projekty jsou již v přípravě,“ zaznělo z americké strany.

Psali jsme:

Feng Biao: Společným úsilím uskutečňujme Iniciativu globálního řízení a společně budujme lepší budoucnost lidstva

Zastřelený Trumpův spojenec mluvil i o Ukrajině. Výrazně

Zeman: Plísňově zelený Fiala. Já si pamatuji, co bylo

Tihle zvedli ruku pro vaše šmírování. Konečná odkryla, k čemu se nikdo nehlásí