Sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu. O den dříve Zeman napsal arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi dopis, v němž vyvražďování Arménů označil za jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Turecké ministerstvo zahraničí se proti rozhodnutí Sněmovny ostře ohradilo a zároveň uvedlo, že je zklamáno Zemanovým dopisem.
Ing. Miloš Zeman
Mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová dnes prohlásila, že záležitostí se zabýval český velvyslanec v Turecku Pavel Kafka a turecké stanovisko tlumočil české diplomacii také turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali. „Turecké straně jsme sdělili, že vnímáme jejich citlivost k tomuto tématu (zároveň jsme vysvětlili i kontext, ve kterém bylo usnesení přijato) a ujistili jsme ji, že pozice vlády ČR a MZV ČR k otázce těchto tragických událostí se nezměnila, to jest, že hodnocení těchto tragických událostí by se měli ujmout nezávislí historikové,“ řekla ČTK Valentová.
„Z turecké i české strany zaznělo, že oběma záleží na rozvoji existujících dobrých bilaterálních vztahů,“ informovala mluvčí. Dodala, že „turecká strana poděkovala za stanovisko českého ministerstva zahraničí a uvedla, že ČR je považována za stát, se kterým má Turecko dlouhodobě dobré vztahy“.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček sdělil, že Zeman své stanovisko k masakrům Arménů nehodlá kvůli kritice z Turecka měnit. Prezidentovy názory označil za dlouhodobé a turecké vyjádření za očekávané.
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček k turecké kritice pouze uvedl, že ji zaznamenal.
Programu vyvražďování Arménů, arménských křesťanů, v Osmanské říši padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Ankara označení masakrů za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Turecka ale nešlo o záměrnou akci Osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
