Prezident Miloš Zeman byl výraznou personou roku 1989, nakonec se přesto rozhodl 30. výročí sametové revoluce oslavit tichou vzpomínkou. „Právě to, že byl živým aktérem sametové revoluce, byl hlavní důvod, proč se osobně neúčastnil žádných akcí,“ objasnil Ovčáček.

Tím, že prezident zůstal 17. listopadu doma v Lánech, kde si zapálil svíčku a na rok 1989 v tichosti vzpomínal, vytvořil podle Ovčáčka kontrast k tomu, co se naopak dělo v ten den v Praze. „Do čisté pramenité studánky napadaly kapky jedu. Byly to slovní agresivní útoky, které tam přišly uctít památku. Když člověk s minulostí z předlistopadové éry položí kytičku, činí tím pokání, a měl by následovat potlesk, ne řev,“ odsoudil pokřikování během 17. listopadu na Národní třídě.

„To je velmi smutné chování, které zkalilo průběh oslav 17. listopadu 2019. To, co se dělo v neděli na Národní třídě, by se ve svobodné společnosti opravdu nemělo stávat,“ pokračoval Ovčáček.

Má prý i jednoduchou odpověď na argumenty, které zaznívaly v případě premiéra Andreje Babiše, že byl členem komunistické strany před rokem 1989. „Když člověk, který má nějakou minulost z předlistopadové doby, přijde položit kytičku k pomníku 17. listopadu 1989, tak vlastně činí pokání. A po pokání by mělo přijít odpuštění, nikoli řev a sprostota,“ narážel Ovčáček na skutečnost, že lidé pískali na premiéra v momentně, kdy přišel uctít památku sametové revoluce na Národní třídě.