Na všech budovách v Paříži jsou vlajky na půl žerdi. Teroristický masakr, k němuž se přihlásili zločinci z Islámského státu, dopadl na město nad Seinou velmi tvrdě. Zde jsou vyjádření lidí, kteří měli oprávněný strach o své blízké. Manželky, duchovního, mladé mámy a dědy.

Tanečnice

"Byla jsem v Česku. Ostatně bydlíme hned za Bataclanem. Manžel slyšel veškerou střelbu. V noci mi volal. Měla jsem strach. Myslím si, že se to může opakovat. Budeme se snažit žít," řekla pro ParlamentníListy.cz Petra Oge, která pořádá v Paříži kurzy tance pro ženy.  

"Rozhodli jsme se tancovat proti terorismu. Chci, aby Paříž zůstala taková, jaká je. Elegantní a rozumná dáma. Ostatně všichni lidé z uměleckých kruhů se proti tomu teroru postavili , jak uměli," dodala. Má za manežela Francouze a učí tanec. Nakonec ještě dodá: "Mám strach z toho, aby to nepokračovalo. Dost ten strach vyvolává televize a média."

Kněz

Jednou za měsíc přijede z Londýna do Paříže sloužit v sobotu odpoledne mši. Tentokrát měl páter Vojtěch Eliáš dvě možnosti. Zrušit anebo sloužit? Rozhodl se, že se v kostele nedaleko náměstí Republiky, kde se odehrála většina teroristických útoků, mše uskuteční. "Řekl jsem si, že i kdybych na té mši měl být sám, konat se bude. Starousedlíci z řad krajanů nedorazili, ale mládež, hlavně studenti, přišla," zavzpomínal.

Ulice byly prázdné, nikde nikdo. Do Anglie se vracel úplně prázdným vlakem. "V tom se kupodivu Francouzi od Britů dost liší. Po teroristických útocích v Londýně se Britové chovali, jako by se nic nestalo, aby teroristům ukázali, že je nic nezastraší. Teroristům se přeci neustupuje. Ve Francii všichni poslechli výzvy prezidenta Hollandea, aby ven do ulic chodili co nejméně. Na druhou stranu je třeba říct, že Paříž byla cílem útoků už víckrát, takže se místním nelze divit," doplnil pro ParlamentníListy.cz.