Ve svém úvodním příspěvku se velvyslanec Lute zabýval historií NATO, kterou rozdělil od tří základních fází. „Fáze jedna je jasná... je to těch 40 let od roku 1949, kdy NATO vzniklo, až do roku 1989, kdy padla berlínská zeď“ uvedl Lute. Druhá fáze podle něj skončila minulý rok. „Fáze dva reprezentuje NATO, které nečelilo existenciální krizi,“ řekl Lute a dodal, že to bylo takové „fádní“, což však považuje za dobrou věc. Zároveň se jednalo o fázi rozšiřování NATO, jež mělo stát jako příklad demokracie.

„V roce 2014 Rusko ilegálně anektovalo Krym a poté vlastně provedlo tajnou invazi na Ukrajinu,“ popsal Lute začátek třetí fáze existence NATO. „Není to však jen o Rusku, protože ve stejnou dobu jsme minulý rok viděli vznik Islámského státu čili Daeše,“ připomněl Lute a dodal, že teroristé obsadili druhé největší irácké město Mosul. Spolu s migrační krizi tak vznikl „oblouk nestability“, který se vytvořil na jihovýchodní části hranic současné aliance. Lute následně dodal, že na summitu ve Varšavě v červenci příštího roku bude NATO znát více odpovědí na otázky současnosti.

Slovo pak dostal Alexandr Vondra, který se vyjádřil k Lutově teorii o třech fázích. „Podívejte, každé impérium, každá organizace má tři fáze,“ spustil Vondra a podělil se s publikem o svoje naděje, že NATO je zatím stále ve fázi dvě, tedy na svém vrcholu. Mluvil o summitu v Bukurešti v roce 2008, ve kterém Rusko provedlo invazi do Gruzie. S tím NATO nic neudělalo proto, že „se nenašel žádný konsenzus jak postupovat“. Rusko tehdy podle něj provokovalo velmi podobným způsobem jako letos, když jejich letadlo sestřelily turecké stíhačky.

„Měli bychom být opatrní, protože teď si Putinovo Rusko zvyklo na jednu intervenci za rok,“ řekl Vondra, uvedl případy Ukrajiny a Sýrie a varoval před tím, že to stejné může čekat například i Litvu či Ázerbájdžán.