Ve svém úvodním příspěvku se velvyslanec Lute zabýval historií NATO, kterou rozdělil od tří základních fází. „Fáze jedna je jasná... je to těch 40 let od roku 1949, kdy NATO vzniklo, až do roku 1989, kdy padla berlínská zeď“ uvedl Lute. Druhá fáze podle něj skončila minulý rok. „Fáze dva reprezentuje NATO, které nečelilo existenciální krizi,“ řekl Lute a dodal, že to bylo takové „fádní“, což však považuje za dobrou věc. Zároveň se jednalo o fázi rozšiřování NATO, jež mělo stát jako příklad demokracie.
„V roce 2014 Rusko ilegálně anektovalo Krym a poté vlastně provedlo tajnou invazi na Ukrajinu,“ popsal Lute začátek třetí fáze existence NATO. „Není to však jen o Rusku, protože ve stejnou dobu jsme minulý rok viděli vznik Islámského státu čili Daeše,“ připomněl Lute a dodal, že teroristé obsadili druhé největší irácké město Mosul. Spolu s migrační krizi tak vznikl „oblouk nestability“, který se vytvořil na jihovýchodní části hranic současné aliance. Lute následně dodal, že na summitu ve Varšavě v červenci příštího roku bude NATO znát více odpovědí na otázky současnosti.
Slovo pak dostal Alexandr Vondra, který se vyjádřil k Lutově teorii o třech fázích. „Podívejte, každé impérium, každá organizace má tři fáze,“ spustil Vondra a podělil se s publikem o svoje naděje, že NATO je zatím stále ve fázi dvě, tedy na svém vrcholu. Mluvil o summitu v Bukurešti v roce 2008, ve kterém Rusko provedlo invazi do Gruzie. S tím NATO nic neudělalo proto, že „se nenašel žádný konsenzus jak postupovat“. Rusko tehdy podle něj provokovalo velmi podobným způsobem jako letos, když jejich letadlo sestřelily turecké stíhačky.
„Měli bychom být opatrní, protože teď si Putinovo Rusko zvyklo na jednu intervenci za rok,“ řekl Vondra, uvedl případy Ukrajiny a Sýrie a varoval před tím, že to stejné může čekat například i Litvu či Ázerbájdžán.
Fotogalerie: - Vondra, Langer a další
Nutný je dialog
Následovaly otázky přítomných a hned první putovala směrem k Lutovi. A tak velvyslanec odpovídal, jak se NATO poučilo z historie a co si odneslo z fáze jedna až do fáze tři. Hned na úvod Lute připomněl, že Rusko již není Sovětský svaz. „Vlastně když se podíváte na vnitřní dynamiku současného Ruska, zjistíte že se nejedná o silné Rusko, nýbrž o slabé. Když se podíváte na jejich ekonomiku, čtyřprocentní propad HDP za minulý rok, mají 15 až 20 procentní inflaci, závisí na jediné nerostné surovině,“ uvedl Lute s tím, že už ani nemají takovou alianční strukturu jako za dob Sovětského svazu.
„Myslím si, že jsme si z toho ale vzali lekci,“ řekl Lute a dodal, že „NATO bylo vždy aliancí síly, založené na vojenských schopnostech... a politické solidaritě.“ Vysvětlil také, že ať už bylo NATO jakékoliv, vždy bylo otevřené dialogu, a to i s Ruskem. „Na národní úrovni náš dialog s Ruskem zahrnuje například přijetí Ruska k řešení íránské jaderné dohody, náš dialog s Ruskem se týkal i dohody, jež vedla k tomu, že syrský režim odevzdal své chemické zbraně,“ vysvětlil Lute, že bez Ruska by dohoda o chemických zbraních nebyla možná.
Priority
Vondra jen dodal, že komunikace je velmi důležitá a že by Spojené státy opět měly vystupovat jako jaderná velmoc, kterou vždy byly. Rusko podle něj „dělá politiku 19. století“, která není v souladu se současnou politikou západu. „Západ by měl mít tu schopnost vybrat si ty hlavní priority. Někdy je máme, ale nyní se snažíme bojovat s globálním oteplováním a zároveň se občas snažíme přizpůsobit bastardům jako je Al Baghdádí. Měli bychom to ale dělat naopak, bojovat proti bastardům a přizpůsobit se klimatu,“ uvedl Vondra.
Následovala otázka, jak NATO plánuje ubránit se proti Rusku, porazit Islámský stát a zároveň zařídit změnu režimu v Sýrii. „Odpověď je naprosto jednoduchá, NATO musí být schopné dělat víc věcí najednou,“ odpověděl Lute a dodal, že NATO je páteří koalice v boji proti terorismu, jelikož čítá celkem 54 zemí, které spolupracují. „Náš turecký spojenec má 1500 kilometrů dlouhou hranici s Islámským státem, což znamená že NATO má 1500 kilometrů dlouhou hranici s Islámským státem,“ uvedl Lute a dodal, že NATO je koalice „360°“ a dokáže pojmout vše.
„Vypadá to, jako by se Rusko snažilo poštvat Turecko proti nám,“ řekl Vondra s tím, že „idealisté nejsou spokojeni se stavem turecké demokracie a západní realisté nejsou spokojeni se zabezpečením tureckých hranic“. Následně dodal, že Turecko je náš klíčový partner při zvládání migrační krize, což si podle něj mnozí neuvědomují.
„Jak podpoříte prezidenta Erdogana v tom, aby prošetřil ona obvinění, která nejsou propagandou, nýbrž skutečností?“ ptal se jeden z přítomných. „Naše první pozice s ohledem na Turecko je podpora,“ řekl Lute a dodal, že když „Rusko naruší vzdušný prostor Turecka, naruší tak i vzdušný prostor NATO“. Vysvětlil, že jde o politické dohody, které NATO neřeší. Následně se rozmluvil o nutnosti spolupráce mezi NATO a Evropskou unií, které prý jedna bez druhé nemohou fungovat.
Podle jednoho z posluchačů není NATO zdaleka tak připravené na hybridní válku jako například Rusko a Čína. Lute vysvětlil, že bylo ustanoveno, že jak kybernetický, tak i hybridní útok může dosáhnout až na článek 5 Severoatlantické smlouvy a stát se tak důvodem k obraně jednotlivých členských zemí. „Jak ale odradit od hybridní války, to nevíme, je před námi ještě dlouhá cesta.“
O Turecku
Další dotaz z publika se opět týkal Turecka, o emancipaci islámu, která v něm probíhá. Posluchač následně označil migrační krizi za hybridní útok vůči Evropě směrem z Turecka. „Nebál bych se, že by Turecko chtělo odejít z NATO,“ konstatoval Lute s tím, že o odchodu z NATO se na rozdíl o odchodu z EU nikdo nikdy nebavil. „Neřeknu, že národní politka v Turecku stejně jako ve všech ostatních 28 členských zemích, neprochází změnami,“ řekl Lute a dodal, že je nutné se na věc podívat i z tureckého pohledu, jelikož je na jejich území již několikátým rokem obrovské množství uprchlíků.
„To je ale jen špička ledovce, ty dva miliony Syřanů v Turecku,“ řekl Lute a začal vyjmenovávat jednotlivé země Blízkého východu, ve kterých setrvávají miliony uprchlíků, které mohou kdykoliv vyrazit do Evropy.
Je třeba uvést věci na pravou míru
„Rozhodl jsem se zvednout ruku, jelikož jsem konzul z turecké ambasády a věděl jsem, že se tu téma Turecka bude probírat. Za prvé bych se rád vyjádřil k poslední krizi s Ruskem,“ přihlásil se z publika turecký konzul, který začal mluvit o ruské propagandě v České republice s tím, že jejím hlavním představitelem je „vrchní politický reprezentant“ České republiky.
Mluvil o tom, jak na tureckou ambasádu chodí e-maily, jež předně uráží Turky kvůli sestřelení ruského letadla; a jen opravdu málo z nich bylo pochvalných, že to Turci „Rusku nandali“. „Je to celkem překvapivé, vidět váš postoj,“ řekl konzul a dodal, že co se týká podezření ohledně spolupráce Turecka a Islámského státu, tak se jedná pouze o podezření a slovo podezření zopakoval ještě několikrát. Vysvětlil také, že dánské noviny psaly o tom, že se ropa od ISIS prodává přímo na území Sýrie.
Vyjádřil se i k migrační krizi, kterou podle něj Rusko podporuje. „Více bombardování znamená více uprchlíků,“ uvedl a dodal, že v Turecku je v současnosti minimálně 2 miliony uprchlíků. Připomněl také, že když došlo k boji o město Kobani, tak Turecko zavedlo hraniční kontroly, a stalo se proto cílem kritiky ze Západu.
„Musím říct, že podle posledních průzkumů tureckého veřejného mínění, pouze osm procent Turků podporuje Daeš,“ řekl konzul s tím, že Turecko sdílí hodnoty NATO a těchto osm procent dokazuje, že „Turci nenávidí Daeš“. Zde je však nutno dodat, že Turecko má podle dostupných údajů přes 77 milionů obyvatel. Pokud jsou tedy údaje z průzkumů veřejného mínění správné, je v Turecku více jak 6 milionů příznivců Islámského státu.
Lute následně mluvil o tom, že je důležité být důsledný a zodpovědný, což podle něj dokazuje fakt, že jednotky NATO jsou i po mnoha letech stále přítomny jak v Kosovu, tak i v Afghánistánu a že nesmí být rozdíly mezi tím, co NATO říká a co dělá, protože pokud to jednou nastane, může NATO přijít o veškerou důvěryhodnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
