Válka na Ukrajině bylo první téma diskuse ministra zahraničí Petra Macinky z Motoristů sobě, bývalého ministra za ODS Jana Lipavského a poslanců Radka Vondráčka z hnutí ANO a Zdeňka Hřiba z Pirátů v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
„Válka na Ukrajině má určité příčiny,“ připustil ministr Macinka a dodal, že není na něm, aby je v této chvíli objasňoval. „Jsme rádi, že jsme součástí NATO. Česká reprezentace o to velmi usilovala, to úsilí bylo korunováno, nebyl to jednoduchý proces. Ale teď mě zajímá, jestli existuje cesta, jak docílit ukončení války,“ zdůraznil člen vlády.
Uvedl, že na Ukrajině jde o jasnou agresi. „To je přece jasné. My hledáme kroky k ukončení války diplomatickými prostředky,“ řekl Macinka. Ukrajinci podle něj chtějí česká letadla, ale ministr při své návštěvě Ukrajiny nic neslíbil. Slova prezidenta Petra Pavla do médií na toto téma neoceňuje. „Zachoval se jako slon v porcelánu. Toto není jeho rozhodování. Vyhlašovat něco do médií bez projednání vládou je kontraproduktivní,“ domnívá se ministr zahraničí.
Exministr Lipavský se podivil nad tím, že vláda vede válku s Hradem. Měli by prý lépe komunikovat. Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) označil za nechutný. Zpochybnil, že není třeba porozumět příčinám války na Ukrajině. Za příčinu války označil ruskou rozpínavost. „Evropa se musí bránit. Ukrajina se musí bránit. Souhlasím s tím, že je potřeba dosáhnout míru,“ řekl Lipavský.
„Prezident trochu opustil koleje své funkce,“ řekl k vyjádření prezidenta Pavla na Ukrajině Radek Vondráček. Vyjádření hlavy státu o možnosti poskytnutí menších letounů podle něj vzbudí v Ukrajincích očekávání, která nemusí být uspokojena. Česká armáda nemůže věnovat techniku, kterou sama používá.
„Máme za sebou několik kol jednání o státním rozpočtu. Je to těžké. Nemáme v tuto chvíli techniku, kterou by nepoužívala Česká armáda,“ řekl a zdůraznil, že přebytky prostě nemáme.
„Letadla jsou součástí protidronové obrany České republiky. O čtyři letadla má zájem Ukrajina. Nevím, v jakém jsou stavu, jaká je jejich životnost. Je potřeba, aby se o tom bavila vláda a koaliční rada,“ uvedl Macinka. Připustil, že prezidentova slova o daru letadel Ukrajině mohla být mediálně překroucena.
Hřib zmínil, že do Kyjeva už nechal v minulosti poslat generátory a ohřívače vody. „Poslal jsem jich před pár lety 150, chybět nám moc nebudou. Co se týče vojenských zařízení, nejlepší ruský dron je ten, který nepřekročí naše hranice. Pokud jsme schopni zastavit je stovky kilometrů od nás, je to nejlepší nápad. Jako slon v porcelánu se chová Filip Turek. Ten se zabýval příčinami války. V Kyjevě se postavil před rozbombardovaný panelák a začal mluvit o tom, že příčinou války je rozšiřování NATO. Musíme zařídit, aby ruské drony nelétaly přes území Ukrajiny až na naše území,“ domnívá se předseda Pirátů.
Je prý rád, že v rovině muniční iniciativy změna nenastala. „Babiš lhal voličům, jsem za to rád,“ dodal Hřib. Není podle něj pravda, že tam nebudou české peníze, protože i administrativa něco stojí.
Macinka připustil, že Turek na Ukrajině mluvil o příčinách války, ale jedná se podle něj o vytrhávání slov kontextu. – „Je zajímavé, že to, co říká Turek, kopíruje ruskou propagandu,“ zmínil Hřib. – „Já ji neznám, tak nevím. Vy ji asi znáte,“ odpověděl Macinka.
Lipavský řekl, že Turek si v Kyjevě pustil „pusu na špacír“. Bylo by podle něj lépe poslat letadlo, které teď „stojí ve stodole“, na Ukrajinu. „Můžeme se na to dívat jako na investici do českého obranného průmyslu,“ soudí exministr.
Prezidentovo vyjádření, proč Turka odmítl, je dehonestující
Dalším tématem diskuse bylo usnesení Poslanecké sněmovny, aby prezident jmenoval ministra navrženého premiérem.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
„Povinnosti prezidentovi ukládá Ústava. Parlament mu to připomněl. Prezident se pohybuje na jiných kolejích. Použil výhybku, se kterou přišel Miloš Zeman, proti kterému se Pavel vyhrazoval nejvíc. Prezident má jmenovat. Za závažných okolností může mít výhrady, konkrétní výhrady,“ zdůraznil místopředseda ANO Vondráček.
Prezidentovo vyjádření, proč Turka odmítl, je podle Radka Vondráčka pro nominanta dehonestující. Prezident má podle něj jmenovat toho, kdo byl navržen, pokud tam nejsou okolnosti typu trestní stíhání.
„Nerozumím té svaté válce, kterou pan prezident vede v otázce životního prostředí,“ řekl Macinka. Prezident se podle něj rozhodl blokovat politiku, jejímž nositelem je Filip Turek, jenž dostal silný mandát ve dvou volbách po sobě „Nerespektuje Ústavu. Odmítá jmenovat ministra na návrh premiéra. Poslanecká sněmovna se ozvala a připomněla prezidentovi, že ústavní pořádek je trochu jiný. Ukáže-li se, že bude vůlí Poslanecké sněmovny pohrdat, budu se muset jako ministr vlády Sněmovny zastat,“ uvedl ministr.
Funkce vládního zmocněnce je podle Macinky neplacená. „Bude to na základě příkazní smlouvy. Turek není v pracovním poměru, nemůže nikoho úkolovat. Nemůže se ani zpochybňovat jeho poslanecký mandát,“ řekl ministr zahraničí. Jmenování Turka vládním zmocněncem považuje za dočasné, než se situace vyřeší. Prezidentovi doporučil, aby si „vzal trochu času a zapřemýšlel“. „Turek byl navržen předsedou vlády na post ministra životního prostředí. Zbytečná roztržka nic nepřináší. Vytvářet si vnitřního nepřítele za situace, kdy máme vnějšího nepřítele, není dobré,“ domnívá se Macinka.
Lipavský odmítl radit Macinkovi, jak postupovat, ale nelíbí se mu, když rozpory mají dopad v zahraničí. „Máme dobrou Ústavu,“ zdůraznil exministr. Připustil, že prezident má jmenovat, ale premiér musí trvat na návrhu. „Usnesení Sněmovny nezakryje politickou prohru Andreje Babiše,“ řekl Lipavský. V pozicích zmocněnců podle něj nemají být politici, ale odborníci. „Přístup k exekutivní moci jde přes prezidenta republiky. Tady je téměř na hraně ústavnosti, kdy Turek neprojde přes Hrad, přesto mu bude podíl na moci svěřen, není to šťastný vývoj,“ soudí exministr.
Hřib řekl, že je mu líto, že Sněmovna místo toho, aby pracovala, řeší Turka. „Tím, že někomu dám trafiku, tím se nestává kompetentním. Turek adoruje nacistické Německo. Podejte kompetenční žalobu Ústavnímu soudu, ten může rozhodnout. Přestaňte blokovat Sněmovnu a začněme pracovat pro lidi,“ navrhl Hřib.
Macinka namítl, že nejde pouze o Turka. „Je to prezident, kdo porušuje Ústavu,“ soudí ministr zahraničí. „Návrh na jmenování Turka byl předložen. Očekávám, že ho prezident jmenuje,“ řekl Macinka. S Lipavským souhlasí v tom, že aktivní politik nemá být poradcem, ale ministrem. „Prezident se svou minulostí hovoří o adoraci totalitní režimů. Měl si přečíst svůj životopis,“ neudržel se ministr zahraničí.
Radek Vondráček soudí, že v podobě poslance Hřiba se do Sněmovny „vrátili sládkovci“. „Prezident se rozhodl nevyhovět, ale on nemá co nevyhovět. Nemusí být žádná nová žádost. Zarazilo mě, že na usnesení Poslanecké sněmovny odpověděl odbor kanceláře prezidenta. To si zasloužilo osobní odpověď prezidenta. Nejsme prezidentský systém,“ zdůraznil Vondráček.
Lipavský slíbil, Macinka plní
Dále se hovořilo o propuštění Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. „Letadlo je na cestě. Ve večerních hodinách přistane,“ konstatoval Macinka. V letadle jsou podle něj také občané jiných evropských zemí.
Mgr. Petr Macinka
„Tři dny jsme strávili ve Sněmovně kvůli důvěře, ale tři noci jsme strávili na telefonu, důvodem byl časový posun,“ podotkl ministr. Původně plánované vyzvednutí v Bogotě podle něj nebylo možné. „Ale je to jedno. Klíčové je, že se po roce a půl, který strávil v latinskoamerické věznici šíleného typu, vrátí domů,“ zdůraznil Macinka.
„Chtěl bych vyjádřit radost nad propuštěním českého občana. Jsem rád, že se ho podařilo dostat domů. Slíbil jsem to rodičům. Vládla zvládla logisticko-technickou operaci, to není jednoduché,“ ocenil Lipavský.
Na přetřes se dostala otázka obnovení diplomatických styků s Venezuelou. „Vztahy s Venezuelou máme kvůli Madurovi nízko posazené. Česká republika tam vlastní budovu,“ připomněl Lipavský.
„Jsme připraveni styky obnovit v obecné rovině,“ řekl Macinka a nechtěl konkretizovat formu. Podstatné není podle něj ani to, jak rychle to nastane. Chystá se teď napsat děkovný dopis venezuelské prezidentce za propuštění českého občana.
Ve věci Grónska vláda volí opatrný postoj, zato Hřib žádá, aby prezident svolal schůzku všech stran
Na přetřes přišla také mezinárodní krize týkající se zájmu Donalda Trumpa o Grónsko. Zatímco v současnosti platí 15% clo na dovoz zboží do USA, americký prezident hrozí, že na některé země uvalí další 10% clo.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
„Měli bychom vnímat postoj USA a zároveň pomáhat Dánsku, které je náš spojenec,“ řekl Radek Vondráček. Musí se podle něj nalézt v rámci EU člověk, který bude za zavřenými dveřmi jednat s Trumpem. Podobně by se mělo postupovat uvnitř NATO. Jsme podle něj na straně Dánska. Trumpovo vyhrožování cly označil za „šum, který možná za týden bude pryč“.
„Situace je dynamická. Věřím, že existuje prostor vyřešit to dialogem,“ zdůraznil Macinka. Zajímá ho postoj americké i dánské strany. „Zajímalo mě, jaká je pozice americké strany. Zrovna tak mě bude zajímat postoj dánské strany. Koncem ledna se setkáme na radě ministrů zahraničních věcí. Chci slyšet, jaká je jejich skutečná pozice, abychom mohli přispět k uklidnění situace. Nebudeme tweetovat,“ uvedl Macinka.
Trumpovy tweety jsou podle něj projevem specifického humoru amerického prezidenta. „USA jsou našim strategickým spojencem, je důležité mít s nimi dobré vztahy. Dánsko není Venezuela, chceme mít dobré vztahy i s nimi. Diskuse bude probíhat na vysoké úrovni,“ tvrdí Macinka.
„USA si vytkly oslabovat Evropu. A tohle je jedna ze zkoušek, které Evropa čelí. Grónsko není neobývaný ostrov,“ zdůraznil Lipavský. Současné pozici vlády rozumí tak, že si vykupuje čas. „Věci se dají vyřešit i po telefonu. Grónsko je součástí Dánska. Dánská premiérka řekla, že kdyby Američané sáhli na suverenitu, je to konec NATO. Pokud někdo bude schopen Američanům naznačit, že pokud udělá tento krok, tak Evropa má také určité karty v ruce,“ uvedl Lipavský a zmínil americké základny v Evropě.
Podle Hřiba okupace Grónska ze strany Ruska nebo Číny nehrozí. „Doufám, že postoj ČR bude v souladu s postojem dalších evropských států. Doufám, že se nedostaneme do izolace ve stylu Maďarska nebo Slovenska. Prezident by měl svolat schůzku všech stran,“ soudí Hřib.
Je podle něj třeba postupovat jednotně i na úrovni ČR. Dále uvedl, že není možné uvalit cla jen na některé země celní unie. „Je to nesmysl. Kdyby to bylo skutečně vyhlášeno, Evropa musí reagovat, nebude jiná možnost. Zbývá možnost cel na elektronické služby,“ uvedl předseda Pirátů.
Macinka řekl, že ČR má výjimečné postavení k USA. „Máme možnost pomoct při formování dobrých vztahů,“ soudí ministr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Je podle vás správné zaujmout ve věci Grónska opatrný postoj a snažit se vyjednávat?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
