Nulová tolerance v Kolíně. Tak by se dala nazvat situace, která se ale netýká alkoholu, jak by mohlo zmíněné slovní spojení naznačovat, ale rychlostních limitů v úsecích měřenými radary, které město Kolín nainstalovalo na několika místech svého území.
Radost z toho pochopitelně nemají řidiči, ale ani městští úředníci.
„Za měsíce září až prosinec roku 2023, kdy byl nově nastaven limit na měřicích zařízeních na 54 km/h, nám městská policie zaslala přes 14 tisíc oznámení. Pro srovnání, když dohromady sečteme rok 2021, 2022 a měsíce leden až srpen 2023, přišlo celkem devět tisíc oznámení,“ prozradil motoristickému serveru Autosalon.tv Miroslav Babák, vedoucí odboru dopravy města Kolín a poukázal tím na do očí bijící nepoměr mezi přestupky, které musí jeho odbor zpracovávat nyní a které zpracovával do této doby.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Jednoduché počty mu v tom dávají za pravdu a ukazují, že zatímco v minulosti jeho odbor zpracovával zhruba 280 oznámení o překročení rychlosti za měsíc, po zavedení tzv. nulové tolerance se jejich počet zvýšil na 3500 oznámení za měsíc, tedy více než dvanáctkrát.
Zároveň s vysvětlováním nezáviděníhodné situace na jeho pracovišti ale šéf kolínského dopravního odboru poskytuje jakýsi návod, jak je možné se placení pokuty vyhnout.
„Jde o to, že prvotní výzvy k zaplacení určených částek ještě nejsou klasickým správním řízením, což zpravidla veřejnost vůbec netuší a netuší to i někteří z těch, co by to vědět měli. Z toho pramení častý mylný argument, že odbor dopravy může podezření ze spáchání bagatelních přestupků (dejme tomu za rychlost 51 až 53 km/h) hned odkládat, aby zbytečně nešikanoval lidi. Není tomu tak, odbor dopravy se musí nejprve posunout do správního řízení, což se stane tím, že provozovatel vozidla nezaplatí ve lhůtě, podá odpor či označí řidiče vozidla,“ naznačuje Babák, že pokud řidič třeba nezaplatí, dostane se jeho přestupek do tzv. správního řízení.
„Teprve potom, když správní orgán vezme v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a dojde k závěru, že nespatřuje známky společenské škodlivosti, čili není naplněna materiální stránka přestupku, může přestupek odložit,“ podrobně vysvětlil postup Babák.
Fotogalerie: - Pryč s Green dealem
A že je šance řidičů na odložení takového přestupku reálná, o tom svědčí rozhodnutí Nejvyššího soudu 5 As 104/2008 – 45, kde se doslova píše, že samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální stránka (§ 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
„Správní orgán je povinen si v přestupkovém řízení opatřit takové důkazy, které mu umožní rozhodnout o tom, zda byl přestupek spáchán, či nikoliv, tedy i o tom, zda byl posuzovaným jednáním porušen nebo alespoň ohrožen zájem společnosti ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o přestupcích,“ dodává ještě zmíněné rozhodnutí.
V podstatě tím říká, že pokud pojedete na přehledném místě za dobré viditelnosti a standardního provozu a další podmínky nebudou nijak vybočovat z běžných dopravních zvyklostí, nemají vás orgány právo za nepatrné překročení rychlosti trestat, resp. si musejí opatřit proti vám důkazy, že jste porušil nebo ohrozil zájem společnosti.
Podle Babáka má situace vliv i na přetížení jeho podřízených a atmosféru na pracovišti.
Fotogalerie: - Omluva Polčákovi
„Na enormním množství dopisů pracují tři přestupkářky, které se každý den setkávají s telefonickými ataky, vyhrožováním i dehonestací na sociálních sítích. Ony za tento problém ale nemohou,“ upozorňuje Babák.
Že Kolíňáci skutečně nejsou z nových silničních pořádků nijak nadšeni a dávají to na sociálních sítích najevo, jsme se přesvědčili i my. I když z valné většiny výtky směřují spíše na vedení města, než na řadové úředníky.
„Jo, za jeden den jsem dostal 3, vlastně za 2 dny,“ popisuje svoji zkušenost jeden z kolínských řidičů v místní facebookové skupině Máme rádi Kolín a přidává svůj seznam přestupků i s naměřenou rychlostí a se sarkastickou poznámkou, že doufá, že svou zběsilou jízdou neohrozil spící asfalt:
– Ovčárecká 53 (56), Havlíčkova 51 (54), Ovčárecká už jen 51 (54)
„Chtělo by to vrátit banery protektorátu na významné budovy,“ dodává ještě zřejmě s narážkou na vyvěšení baneru s ruským prezidentem Putinem v pytli na mrtvoly na budovu Ministerstva vnitra, které měl na svědomí místní rodák a bývalý starosta Vít Rakušan (STAN).
Radost z pokutování nepatrného překročení rychlosti ve svém městě nemá ani další člen zmíněné skupiny.
Fotogalerie: - Proti Ficově vládě
„V Kolíně bydlím od roku 1962. Nemohu se zbavit pocitu, že současné vedení Kolína vzalo své snahy o budování města se spokojenými obyvateli za zcela špatný konec.... Buzerace ± 2 km je toho příkladem... Vedení města by mělo občas vyrazit v době dopravní špičky obhlédnout hlavní silniční tahy ve městě, aby vidělo, že projet městem rychlostí 50 km v tuto dobu je vytouženým snem každého řidiče,“ označuje konání kolínského vedení přímo za buzeraci a naráží také na kritickou situaci ve městě v odpoledních hodinách, kdy městské ulice svým provozem připomínají spíš parkoviště.
Pokud si někdo myslí, že velmi častá argumentace kritiků takového jednání, tedy tzv. „buzerace lidí“ za to vedení města stojí, neboť se z vybraných pokut utěšeně plní městský rozpočet, je na omylu.
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
„Náklady na odeslání jedné výzvy k uhrazení pokuty jsou zhruba 115 korun. A pro vaši představu v případě posunu do správního řízení musí následovat další minimálně jedna písemná výzva. A to když jde vše dobře,“ upozorňuje Babák.
Pokud tedy řidič nejmenší přestupek bez další výzvy zaplatí, píše Autosalon.tv, vydělá na něm město 85 korun. Pokud je ho ale nutné obeslat znovu, Kolín začíná prodělávat.
Vedení Kolína argumentuje, že jsou pokuty povinni vybírat už za překročení o 1 km/h (po odečtení tolerance), protože jim to nařizuje Ministerstvo vnitra. Odpůrci této praxe zase mávají stanoviskem Ministerstva dopravy, které uvádí, že si toleranci u měření rychlosti město nastavuje samo.
Za pravdu dávají Ministerstvu dopravy i judikáty (rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věcí).
V rozsudku Nejvyššího soudu číslo 10 As 107/2018 – 36 se třeba říká, že „umístění stacionárního radaru určila Městská policie, která je také oprávněna stanovit dobu, kdy bude zařízení v provozu a rozhoduje o nastavení tolerance zařízení. Co se týče nastavení tolerance zařízení, je nutné rovněž poukázat na to, že Městská policie rozhoduje o tom, jaká tato tolerance bude…“
A dále tam stojí, že „výběr konkrétního místa pro instalaci měřicích zařízení, stejně jako nastavení měřicích parametrů (tolerance), provádí výhradně město, ať již samo, nebo prostřednictvím Městské policie“ a že „město bylo kdykoli oprávněno změnit nastavenou mezní hodnotu“.
Fotogalerie: - Milionový Fiala
Tedy z tohoto pohledu je více než jasné, že si vedení města Kolín může určit toleranci samo.
„Teď je ale patrné, že se chce Kolín držet výkladu toho ministerstva, jehož šéfem je bývalý dlouholetý kolínský starosta Vít Rakušan,“ píše ale server Autosalon.tv.
Dodejme ještě, že na rozdíl od Ministerstva vnitra, které ovládá hnutí STAN, stejně jako kolínskou radnici, je ve vedení Ministerstva dopravy Martin Kupka (ODS). Není tedy překvapivé ani prohlášení tiskové mluvčí kolínské radnice Šárky Hrubé, které celý článek na zmíněném serveru uzavírá.
„Co se ale týká Kolína, tak v tuto chvíli o navýšení rychlostních limitů neuvažujeme.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
Jirka 59
