Příčin propadu je podle Stráské řada a mluví se o nich podle toho, kdo právě mluví. „Od striktního obviňování vedení po voliče, který neocenil blaho, jež mu strana chtěla přinést. Ale nejvíce se prostě mlčí,“ sdělila Stráská s tím, že je přesvědčena, že jednou z hlavních příčin postupného pádu a současného debaklu je právě mlčení a umlčování.
Dělá Zeman dobře, když nechodí do debat s protikandidáty?Anketa
„V několika posledních letech se totiž problémy řešily tím, že se o nich nemluvilo. A kdo mluvil, byl označen za zrádce, rozvraceče, případně pučistu. Ostatně, na tzv. ‚lánský puč‘ snad věří dnes už jen ti opravdu naivní. Na posledním sjezdu jsme se téměř potichu a podle pokynů nového vedení ‚sjednotili‘ a úkol zněl jasně: ‚Strana musí být jednotná, jinak jí volič nevěří. Nesmíme své problémy ventilovat navenek, abychom nepůsobili jako rozhádaná strana. Budeme mluvit jednou řečí‘,“ podotkla Stráská.
A podle ní nastalo postupně mrtvé ticho. „Ti, kteří už před čtyřmi lety upozorňovali na chybný směr, který byl jednobarevným vedením prosazován, byli označeni, diskreditováni a posléze zbaveni i možnosti kandidovat. Přestože tradičně ty ‚své‘ volby vyhrávali,“ dodala.
„A když nyní došlo na jejich slova a strana se propracovala na pěkných 7 %, dovolují si chtít v nějaké platformě diskutovat? O programu, funkčnosti strany? Dokonce o sebereflexi vedení!
Raději tedy ticho. Ale pozor, v tomto tichu někteří zajisté potichu pracují, aby s využitím technologie moci, kterou tak dobře předvedli na brněnském sjezdu, opět postavili vedení, v němž nebudou žádní kverulanti, platformisté, nedej bože zemanovci. Nejlépe podobné jako to předchozí. A to se možná promlčí ke klinické smrti této kdysi tak významné strany. Za rok, za dva? Nechci u toho potichu asistovat,“ uzavřela jihočeská hetjmanka.
Celý příspěvek Ivany Stráské:
Komu slouží mrtvé ticho v ČSSD?
Z kdysi 33 % na 7, to je cesta ČSSD v posledních letech. Příčin je řada a mluví se o nich podle toho, kdo právě mluví. Od striktního obviňování vedení po voliče, který neocenil blaho, jež mu strana chtěla přinést. Ale nejvíce se prostě mlčí.
Jsem přesvědčena, že jednou z hlavních příčin postupného pádu a současného debaklu je právě mlčení . A umlčování. V několika posledních letech se totiž problémy řešily tím, že se o nich nemluvilo. A kdo mluvil, byl označen za zrádce, rozvraceče, případně pučistu. Ostatně, na tzv. "lánský puč" snad věří dnes už jen ti opravdu naivní. Na posledním sjezdu jsme se téměř potichu a podle pokynů nového vedení "sjednotili" a úkol zněl jasně: "Strana musí být jednotná, jinak jí volič nevěří. Nesmíme své problémy ventilovat navenek, abychom nepůsobili jako rozhádaná strana. Budeme mluvit jednou řečí. "
A tak nastalo postupně mrtvé ticho. Ti, kteří už před čtyřmi lety upozorňovali na chybný směr, který byl jednobarevným vedením prosazován, byli označeni, diskreditováni a posléze zbaveni i možnosti kandidovat. Přestože tradičně ty "své" volby vyhrávali.
A když nyní došlo na jejich slova a strana se propracovala na pěkných 7% , dovolují si chtít v nějaké platformě diskutovat? O programu, funkčnosti strany? Dokonce o sebereflexi vedení!
Raději tedy ticho. Ale pozor, v tomto tichu někteří zajisté potichu pracují, aby s využitím technologie moci, kterou tak dobře předvedli na brněnském sjezdu, opět postavili vedení, v němž nebudou žádní kverulanti, platformisté, nedej bože zemanovci. Nejlépe podobné, jako to předchozí. A to se možná promlčí ke klinické smrti této kdysi tak významné strany. Za rok, za dva? Nechci u toho potichu asistovat.
Straska
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
