Šimíček je shodou okolností bývalým předsedou volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), který návrh v úterý podal, a to na podnět Strany zelených a České pirátské strany. Šimíček volební senát opustil teprve před dvěma týdny.
Ústavní soudci mohou změnit i výsledek letošních eurovoleb
Úkolem zpravodaje bude shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Pro zrušení jakékoliv právní normy je zapotřebí devět hlasů z 15. Ústavní soud (ÚS) má široké kompetence, může klauzuli zrušit pro budoucnost, teoreticky ale může průlomově dát impulz ke změně výsledku letošních voleb.
NSS kvůli podání návrhu ústavním soudcům přerušil řízení o volebních stížnostech zelených i Pirátů. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, Piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta.
ÚS prý rozhodne dřív než za průměrných devět měsíců
Délku rozhodování ÚS nelze předjímat, obvykle se v plenárních věcech pohybuje kolem devíti měsíců.
„ÚS si je vědom naléhavosti a závažnosti věci, takže lze očekávat rozhodnutí v kratším časovém horizontu, než jaká je průměrná délka řízení," řekla Sedláčková.
Volební senát NSS zveřejnil svou argumentaci v usnesení na úřední desce, a to včetně společného odlišného stanoviska soudců Zdeňka Kühna, Miloslava Výborného a Radana Malíka. Ideální volební model by podle nich neměly vybírat soudy, ale moc zákonodárná.
NSS poukázal i na rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu
„Zkušenosti ukazují, že uzavírací klauzule nijak neomezuje pestrost stranictví a reprezentativnost politických stran, které vysílají své zástupce do Evropského parlamentu," stojí ve stanovisku. V roce 2004 uspělo v Česku šest stran a hnutí včetně Nezávislých a SNK Evropských demokratů, v roce 2009 čtyři, letos sedm stran. Větší fragmentace by podle Kühna, Výborného a Malíka vedla ke snížení významu českých zástupců v europarlamentu a oslabení jejich pozice ve frakcích.
Těsná většina sedmičlenného volebního senátu ovšem dospěla k závěru, že uzavírací klauzule omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování Unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve ÚS schválil. Volební senát odkázal také na rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu.
Psali jsme:
-635155329292603663.jpg&id=13823)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
