I Šimáček si ale klade otázku, co tedy selhalo. "Mimo jiné kolonialismus a výbojnictví Evropy v 20. století. Studená válka a kořistnické závody Východu a Západu o vliv na severu Afriky a Blízkém východě, jejichž důsledky nyní sklízíme a zároveň si je nechceme přiznat,“ vypočítává to, co podle něj vedlo ve svém důsledku k růstu islámského radikalismu.

Za radikalismus můžou závody o ropu či tvorba umělých států

Další příčiny vidí v drancování nerostného bohatství chudšího světa, v závodech o ropu a geopolitický vliv, který vede k utváření umělých státních útvarů vystavěných na moci menšiny, která díky podpoře "ze západu“ ovládá většinu, a to směsí politického a náboženského útlaku. A také ve vyzbrojování diktátorských skupinek, rozpoutávání válek a jejich opouštění v momentě, kdy tu kterou zemi drancovaly a ničily.

"Stovky milionů zmrzačených životů, desítky milionů mrtvých za branami Evropy za posledních 50 či 70 let, tam, odkud dnes hrozí (a v kontextu napsaného zcela nepřekvapivě!) radikálové, synové a dcery těchto sociálních experimentů, které dnes najdeme v al-Káidě či mezi válečníky Islámského státu,“ píše Šimáček.

Selhaly sociální politiky euroatlantického prostoru

Přiznává také, že selhaly sociální či sociálně inkluzivní a přistěhovalecké politiky euroatlantického prostoru. Za symptomatický považuje příběh jedné z dívek, která byla komplicem obou útočníků v redakci časopisu Charlie Hebdo. "Většinu svého mládí prožila integrovaná do francouzské společnosti, byť u toho nebyla příliš úspěšná. V okamžiku, kdy ji měla v existenciálních nesnázích pomoci nějaká ruka zvenku (sociální pracovník…), naopak přišla o práci a vstoupila do vztahu s radikálním mladíkem, který otočil kormidlem jejího života na druhou stranu,“ vysvětluje Šimáček.

Poukazuje na to, že muslimové jsou součástí Evropy a Ameriky po řadu desetiletí a už odsud neodejdou, ale naopak jich tu ještě přibude. "A je otázkou přežití Evropy, Ameriky a celého světa, za jakých podmínek to bude,“ upozorňuje s tím, že když bude soužití původních Evropanů s nově příchozími postaveno na lidskosti, otevřeném soužití a respektu ke kulturní a náboženské odlišnosti, Evropu to obohatí a připraví na situace, kterou zažíváme nyní – okamžiky po děsivém teroristickém útoku, který vyvolává otázky po revizi soužití křesťanského (liberálně demokratického) a muslimského světa.

Nutná je ale zásadní změna, kterou má být nový kurz v sociálních a azylových politikách. Musí investovat do zaměstnávání a vzdělání chudých přistěhovalců. Musí být preventivní - předcházející vyhrocení situace v lidském životě, které může být rizikem jeho úpadku a případné radikalizaci.

Politika by také měla být respektující. "Ve školách, na pracovištích a na veřejnosti by měli být lidé spolu, nikoliv proti sobě. A začíná to šátkem na hlavě u dívek a končí tím, že lidé, kteří se navzájem poznávají a horizontálně promísí, přestanou řešit, zda ten či onen je muslim či křesťan, ale jaký je sám o sobě člověk,“ dodal Šimáček.

Celá článek najdete zde.

Psali jsme:

Pikantní debata v Plzni. Zástupci stran se bavili o bezdomovectví a padlo i pár příkladů

Obecná analýza, kterou dělal někdo jiný. Starostka prozradila, jak pracuje vládní agentura

Sociálně vyloučených lokalit je u nás více než čtyři sta, odhaduje šéf vládní agentury

Zmocněnkyni Šimunkovou sesadili. Ve Strakovce ale zůstane dál

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.