Resort financí v lednové makroekonomické predikci odhadl růst ekonomiky v roce 2021 o 2,9 %, pro rok 2022 pak zrychlení růstu na 3,1 %. V letošním roce očekává zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 % ze 3,8 % v roce 2021.
Fialova vláda tak musela počítat s tím, že její nástup bude provázet rekordní inflace a také obtížné hledání úspor ke snížení schodku státního rozpočtu.
Mnozí nyní poukazují, že by v rámci řešení současné situaci mohla přistoupit ke změnám spotřební daně u pohonných hmot, podobně jak učinila vláda v Polsku.
Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)Anketa
Ta konkrétně snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u benzinu z dosavadních 23 % na 8 %. Polský premiér Mateusz Morawiecki to zdůvodnil tím, že chce pomoct domácnostem i podnikům čelit rostoucí inflaci. Cena litru benzinu klesla na pět zlotých (téměř 27 korun) ze zhruba 5,7 zlotého.
Zejména čerpací stanice v polském příhraničí jsou tak od úterý pro Čechy lákavou zastávkou. To potvrdila facebooková stránka Jedem autem, která snížení na 8 % doložila na daňovém dokladu.
„V době, kdy se v Česku mluví o opětovném zdražování cen benzínu a nafty, koupíte v Polsku od 1. února litr naturalu 98 za 28,50 korun, ale i levněji,“ informuje stránka Jedem autem v komentáři k přiložené účtence. „Polská vláda totiž snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u benzínu ze současných 23 % na 8 %, aby pomohla domácnostem i podnikům čelit inflaci,“ přibližuje.
A přemítá o tom, zda by k takovému kroku měl přistoupit i kabinet Petra Fialy. „Neměla by i naše vláda přikročit k obdobné úpravě DPH nebo u spotřební daně na pohonné hmoty? Co myslíte?“ vyzývá veřejnost k diskusi.
Snížení sazby DPH vstoupilo v Polsku v platnost na začátku února, zatím na šest měsíců. Polský premiér upřesnil, že toto opatření by mělo za toto období připravit státní rozpočet o více než tři miliardy zlotých, což je v přepočtu 16 miliard korun. Morawiecki zdůraznil, že cena pohonných hmot se ostatně promítá do většiny dalších cen.
Ovšem od ekonomů, kteří jsou poradci premiéra Fialy, zaznívají v tomto směru dost protichůdné názory. Někteří se přiklánějí k tomu, aby lidé měli nižší daně a zbylo by jim tak více peněz v peněženkách. Jíní naopak důrazně varují, že na snižování daně z příjmu nebyla během covidu vhodná doba, nevybrané peníze navíc chybí v rozpočtu a také se podílejí na vysoké inflaci.
Čeští odpůrci snížení spotřební daně také například argumentují tím, že tvorba cen pohonných hmot je ovlivněna cenou ropy, kursem koruny k dolaru a nakonec samotnou spotřební daní.
Dá se také očekávat, že čeští majitelé naftových automobilů si v budoucnu sáhnou ještě hlouběji do svých peněženek, to vše opět ve jménu evropského boje za ekologičtější budoucnost.
Evropská komise připravila úpravy, které mají znamenat definitivní konec cenové výhody nafty – na tu jezdí v Česku minimálně tři miliony osobních aut – oproti benzinu. V plánu je také zvýšení nejnižší povolené sazby spotřební daně u všech druhů pohonných hmot, odstupňování sazby podle míry škodlivých emisí a její každoroční navyšování o inflaci.
Opoziční hnutí ANO se v reakci na rostoucí inflaci snažilo například prosadit osvobození dodávek plynu a elektřiny od DPH na celý letošní rok, běžně spadá do sazby 21 %. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) takové řešení v prosinci označil za plošné rozdání peněz, které dle něho potřebným lidem nepomůže.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
