Lidé, kteří pohnuli dějinami na Majdanu, se podle novinářky cítí nepochopeni, ale nepolevují. „Ať už se do parlamentu naši lidé dostanou, nebo ne, my své dílo dokonáme. Zničíme tenhle prohnilý systém,“ slibují.

Petra Procházková vykresluje situaci na Ukrajině na příkladu bývalého byznysmena Georgije Tuka, který je vůdcem jednoho z nejslavnějších dobrovolnických hnutí na Ukrajině Národní týl. Jemu samotnému se prý podařilo shromáždit skoro 20 milionů hřiven, za které kupuje neprůstřelné vesty a tuny teplého prádla, ponožek i léků pro vojáky, kteří nyní čelí i nastávající zimě. Je přesvědčen, že to, co pro vojáky na východě země dělá, je důležitější, než vstoupit do politiky. Přesto se nechal přesvědčit a v těchto volbách kandiduje na poslance Nejvyšší rady Ukrajiny. Do voleb jde za hnutí Ukrajina – jedna krajina.

Jenže poněkud absurdní jsou zjištění sociologů. Ti se prý domnívají, že ti, co stáli u zrodu Majdanu, zůstanou zřejmě mimo parlament. Předpokládá se, že uspějí hlavní oponenti evropské orientace Ukrajiny – Silná Ukrajina a Opoziční blok. Budou tak reprezentovat spíše názory a přání ruskojazyčné části obyvatelstva z východu země.