Jak již ParlamentníListy.cz před několika hodinami informovaly, do Minsku by v průběhu dne měli dorazit německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande, ukrajinský prezident Petro Porošenko a ruský prezident Vladimir Putin. Zatím však jejich příjezd není oficiálně potvrzen, protože se čeká na výsledky „zákulisních“ diplomatických jednání. Ruská agentura TASS sice včera citovala nejmenovaný zdroj, podle kterého je příměří velmi blízko, ale vůdce separatistů Denis Pušilin se poté nechal slyšet, že taková míra optimismu je zatím poněkud předčasná.
Je však zřejmé, že vzájemná komunikace mezi Obamou, Putinem, Merkelovou, Porošenkem a spol. nabírá na obrátkách. Právě americký prezident podle sdělení Bílého domu včera hovořil telefonicky se svým ruským protějškem. Obama vyzval Putina, aby souhlasil s navrhovanou mírovou dohodou a zastavil tak stupňující se násilí na východní Ukrajině. „Prezident Obama zdůraznil rostoucí počet obětí a nabádal ruského prezidenta, aby se chopil příležitosti a jednání mezi Ruskem, Francií, Německem a Ukrajinou tak mohlo být dovedeno do úspěšného konce,“ uvedl Bílý dům.
O den dříve se Barack Obama setkal ve Washingtonu s německou kancléřkou Merkelovou, aby spolu rovněž diskutovali o krizi na Ukrajině. Zejména pak o otázce možného vyzbrojení ukrajinské armády, o což již několikrát požádal ukrajinský prezident Porošenko. Zatímco Merkelová několikrát tuto možnost kategoricky vyloučila, Obama zatím konečné rozhodnutí neučinil. Byť se osobně staví k této variantě velmi váhavě, ve Spojených státech sílí hlasy, které naopak vyzbrojení Ukrajiny považují za nutnost. Neoficiálním mluvčím tohoto názorového postoje je republikánský senátor a válečný veterán z Vietnamu John McCain, který se před více než rokem osobně účastnil několika kyjevských demonstrací.
Dosavadní jednání o krizi na Ukrajině včera komentoval také německý ministr zahraničí Franz-Walter Steinmeier, který řekl, že jejich dosavadní průběh hodnotí pozitivně. „Některé otázky však stále zůstávají otevřené a je nutné na ně najít odpovědi ještě před začátkem summitu v Minsku. Pevně věřím, že Moskva i Kyjev využijí nabízené příležitosti a učiní důležitý krok k deeskalaci napětí na Ukrajině,“ prohlásil německý ministr zahraničí během tiskové konference, na které byl přítomen i jeho řecký protějšek Nikos Kotzias.
Zatímco Spojené státy ještě v souvislosti s možným vyzbrojením Ukrajiny neřekly své poslední slovo, evropské státy se jeden po druhém vyjadřují k takovému postupu negativně. Po Německu a Francii včera odmítlo podpořit Ukrajinu vojensky i Polsko. „Chci, aby bylo jasné, že Polsko nemá v úmyslu posílat na Ukrajinu žádné těžké zbraně,“ řekl včera v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza ministr obrany Tomasz Siemoniak. Zároveň však dodal, že to nebrání vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi. Z evropských mocností tak zatím uvažuje o vyzbrojení Ukrajiny jen Velká Británie. Britský konzervativní deník Telegraph včera v této souvislosti citoval ministra zahraničí Philipa Hammonda. Ten řekl, že přímé zapojení Velké Británie sice není přímo v plánu, ale země si chce ponechat právo v případě nutnosti zbraně na Ukrajinu poslat.
Na bojištích východní Ukrajiny se však zvýšené diplomatické úsilí zatím příliš neprojevuje. Agentura Reuters hlásí několik zásahů raketami ve městě Kramatorsk, které se nachází asi 50 km od přední bojové linie. Místní úřady potvrdily sedm zabitých civilistů a čtyři mrtvé vojáky. Vedle toho také bylo zraněno dalších 26 civilistů a 10 vojáků. Separatisté podle Reuters ostřelování města popřeli, ale jejich „očividná schopnost vyslat rakety až do této vzdálenosti" bude podle agentury komplikovat mírová jednání. Jak dále informuje Reuters, separatisté vyvíjejí zvýšenou vojenskou aktivitu také v blízkosti Děbalceva, kde se snaží již několik dní obklíčit ukrajinskou armádu. „Kapsa v Děbalcevu byla pevně uzavřena. Neexistuje žádný způsob, jak se mohli dostat ven,“ cituje Reuters velitele průzkumné jednotky Malyše. Aktuálně Reuters informuje o situaci v Doněcku, kde zemřel v důsledku zasažení střepinou z granátu jeden z člověk na místním autobusovém nádraží umístěném v centru města.
Úspěchy naopak zaznamenali ukrajinští vojáci podle agentury Ukrinform v oblasti kolem přístavního města Mariupol. Tam se podařilo jednotkám Národní gardy v čele s Azovským dobrovolnickým praporem údajně porazit v jedné z bitev separatisty. „Nepříteli jsem způsobili vážné škody. V rámci ofenzivy jsme dostali pod kontrolu města Pavlopil, Kominternovo a mnohá další. Naši vojáci rovněž zajistili kvalitnější obranu Mariupolu před dalšími případnými útoky ze strany proruských rebelů,“ cituje agentura vyjádření šéfa ukrajinské Rady národní bezpečnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
