„Jen malá připomínečka pro zdejší komentátory, kteří měli v době Majdanu zcela přesvědčivě jasno o podmínkách procesu barevné revoluce coby nástroje pro nastolení ‚demokracie‘ na Ukrajině. Do demonstrantů i do Berkutu stříleli najatí ostřelovači. Smyslem bylo pochopitelně uvést ukrajinskou veřejnost do varu,“ uvedl k tomu Martinek.
„Střílení do davu, jak na Bertut, tak na civilisty, je spolehlivým startérem revoluce. Atmosféra vyhrocená násilným aktem umožňuje označit vládu jako orgán terorizující obyvatelstvo, zvířit proti ní světové veřejné mínění, zavést sankce, dostat ji pod tlak a následně pochopitelně v intencích revolučních opatření tuto legitimní vládu odstranit. Poté narychlo povolat nějakého toho národního spasitele (měl jim být například i boxer Kličko) a na konci toho divadla pochopitelně prosadit zájmy vnějších zúčastněných stran,“ dodal Martinek.
„Postavy jako Biden, nebo Nulandová jsou samozřejmě ve hře důležité. Podstatnější je ale mechanismus těchto ‚revolucí‘. Majdan je ukázkový příklad, jak se taková ‚revoluce‘ dělá. A dnešní stav Ukrajiny je také ukázkovým příkladem, jaké má zhruba obvykle výsledky. Dobré vědět. Když vám někdo podobný, v košilce nápadně připomínající ostré hochy ze Sturmabteilung, začne z pódia mumlat o ohrožení zdejší demokracie a potřebě sesadit legitimně zvolenou vládu,“ uzavřel.
„Před šesti lety vyvrcholila ukrajinská krize střelbou, při níž v kyjevské ulici Institutská zahynuly desítky lidí. Následující den prezident Janukovyč podepsal dohodu s opozicí, která měla krizi vyřešit: Ukrajina se měla vrátit k ústavě z roku 2004, měla vzniknout nová vládní koalice, měly být vypsány předčasné volby. Je jasné, že k podpisu dohody přiměly prezidenta právě události na Majdanu, stejně jako Majdanu naopak poskytly záminku k tomu, aby dohodu ani nezačal naplňovat. Ve finále vše vyústilo v dobře známé události na Krymu, na Donbasu a v dalších oblastech jihovýchodní Ukrajiny. A v hlubokou politickou krizi mezi Západem a Ruskem,“ poznamenává Spencerová ve svém komentáři s tím, že doslovný kohoutek ke všemu byl stisknut skutečně 20. února v Kyjevě.
Psali jsme:
Následně zmiňuje dle jejích slov propagandistické mýty o zločinném Janukovyčově režimu, který nechal zmasakrovat pokojné demonstranty, aby je vystrašil. „Tyto mýty oficiálně převzala i ukrajinská justice, která z masakrů až dosud viní výhradně členy policejních oddílů Berkut, i když jim ani po dlouhých šesti letech není s to žádnou vinu prokázat. Stejně jako není s to vyvrátit tvrzení, že první výstřely na Majdanu nevypálila policie, ale naopak, že vyšly z řad demonstrantů,“ dodává.
Zmiňuje také jména lidí, kteří na Majdanu zabíjeli jako první. „Nyní, u příležitosti šestého výročí masakru na Majdanu, kdosi do médií vypustil plný seznam tehdejší ‚lvovské‘ skupiny střelců, jak jej Horbaťukovi vyšetřovatelé poskládali. Obsahuje 34 jmen. A snaha o uchování postmajdanovského politického řádu dodnes brání jejich potrestání. Na základě vyšetřovacích dokumentů lze ale přesto konstatovat, že odpovědnost za masakr padá na ty, kteří jej vyprovokovali střelbou z budovy konzervatoře, čili že to účastníci Majdanu nesou hlavní vinu za vše, co následovalo, shrnuje Strana.ua,“ dodává Spencerová, že otevřenou zůstává otázka, zda jednali z vlastní iniciativy, nebo zda plnili příkaz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
