Ústředním motivem papežova projevu byla odpovědnost jednotlivců i politických představitelů. Papež zdůraznil, že skutečný mír nezačíná na bojištích, ale v postojích lidí a institucí. „Kdyby každý z nás – na všech úrovních – místo obviňování druhých nejprve uznal své vlastní chyby a prosil by Boha o odpuštění a zároveň se vžil do situace těch, kteří trpí, solidárně se postavil na stranu těch, kteří jsou slabší a utlačovaní, pak by se svět změnil,“ prohlásil.

Podle papeže nelze přenášet odpovědnost výhradně na druhé, protože bez osobního i společenského převzetí odpovědnosti nelze dosáhnout smíření ani trvalého míru.

Výzva k odmítnutí násilí a k dialogu

Lev XIV. označil Ježíše Krista za symbol pokoje právě proto, že ukazuje cestu k překonání konfliktů – od osobních až po mezinárodní. Zdůraznil, že bez schopnosti odpouštět a bez otevřenosti k dialogu není možné vytvářet mírumilovnou společnost.

„Bez srdce osvobozeného od hříchu, bez srdce, které zakusilo odpuštění, nelze být mírumilovnými muži a ženami a tvůrci pokoje,“ řekl papež a vyzval k odmítnutí nenávisti, násilí a rozdělování společnosti.