Možnost použití veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie je dlouhodobě diskutovaná – velké státy EU by si ji velmi přály, ty menší se tomu brání. Nyní v belgických Bruggách tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel ve svém projevu. Hovořil o tom, že by bylo dobré diskutovat, zda by se členské státy Evropské unie neměly práva veta vzdát.
„Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“ poznamenal ve svém projevu Pavel, a ozvala se vlna kritiky jak z řad opozice, tak například i europoslanců z vládních stran.
David Martinek na Facebooku poznamenal, že ho tato slova vlastně nepřekvapila, protože od Pavla jako bývalého rozvědčíka a činitele NATO nic jiného nečekal. „Prezident, který chce vlastní zemi vzít právo veta. České unikum. V lednu 2023, tedy v době, kdy čeští novináři ve flanelových košilích nadšeně aplaudovali generálu NATO k vítězství v českých prezidentských volbách, jsem poznamenal, že jde o Pyrrhovo vítězství. Nevyhrál žádný demokrat. Ale voják, vyškolený v sovětských vojenských školách, rozvědčík a pozdější vysoký představitel NATO,“ vracel se Martinek k prezidentským volbám.
„Myslím si, že hlavním účelem jeho instalace bylo, aby při případné eskalaci konfliktu na Ukrajině podpořil veškeré kroky, které se rozhodnou v centrále NATO. A to i včetně těch, kterých se všichni obáváme. Na rozdíl od Zemana, Babiše, Orbána nebo na Slovensku Fica, kteří by velmi silně zvažovali důsledky každého rozhodnutí, Pavel jako výsadek NATO na Hrad váhat nebude,“ tvrdí autor výroku „polistopadový kartel“, který od něj převzal expremiér Andrej Babiš.
„Napsal jsem, že od generála nic dobrého nečekám. A že může pouze překvapit. Buďme realisty. Generálovo vyjádření v říjnu 2023, z něhož vyplývá, že malým evropským státům je potřeba v EU odejmout právo veta, je pro mě nepřekvapivé,“ říká Martinek.
Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Martinek nechápe, že je to české společnosti jedno. „Je evidentní a rozumné, že lidé chtějí žít v demokracii a v ekonomické prosperitě. Ale k tomu je potřeba pochopit, že ne každý, koho vám před volbami naservírují média, je tím, komu o demokracii a fungující ekonomiku jde,“ pozastavuje se nad tím, že v prezidentských volbách uspěl Petr Pavel.
Západní svět podle Martinka nyní chce využít Rusko, aby se sám dostal z krize. „Existuje zde navíc jasně daný geopolitický vektor. Směr Rusko. Západní kapitalistický systém potřebuje další silný impulz, jakým bylo rozšíření západního systému o země střední a východní Evropy. Pravidelné stamiliardové výpalné z každé z těchto malých zemí sice představuje královsky zhodnocené investice. Ale teprve až Rusko se svými zdroji, půdou, rozlohou i přírodním bohatstvím představuje bájné eldorádo, které pomalu bankrotujícímu západnímu ekonomickému systému může znovu vdechnout život. I na dobu jednoho století,“ má jasno Martinek.
A právě český prezident jde v tomto západním velmocím na ruku. „Jsou tedy potřeba dobrodruzi, kteří vyhoví aktuální poptávce a trendu. Pro ně je důležité prosadit, prodat nebo vyhandlovat poslední opěrné body rozhodujících pravomocí podrobených středo- a východoevropských států a odevzdat je na úroveň EU nebo NATO. Tak aby rozhodující pravomoci byly jednoduše koncentrovány. Otázkou je, proč si tohle necháváme líbit. A ta druhá, podstatnější. Proč si tohle způsobujeme sami. Právo volby je stále na nás,“ dodává Martinek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
