Možnost použití veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie je dlouhodobě diskutovaná – velké státy EU by si ji velmi přály, ty menší se tomu brání. Nyní v belgických Bruggách tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel ve svém projevu. Hovořil o tom, že by bylo dobré diskutovat, zda by se členské státy Evropské unie neměly práva veta vzdát. 

„Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“ poznamenal ve svém projevu Pavel, a ozvala se vlna kritiky jak z řad opozice, tak například i europoslanců z vládních stran.

David Martinek na Facebooku poznamenal, že ho tato slova vlastně nepřekvapila, protože od Pavla jako bývalého rozvědčíka a činitele NATO nic jiného nečekal. „Prezident, který chce vlastní zemi vzít právo veta. České unikum. V lednu 2023, tedy v době, kdy čeští novináři ve flanelových košilích nadšeně aplaudovali generálu NATO k vítězství v českých prezidentských volbách, jsem poznamenal, že jde o Pyrrhovo vítězství. Nevyhrál žádný demokrat. Ale voják, vyškolený v sovětských vojenských školách, rozvědčík a pozdější vysoký představitel NATO,“ vracel se Martinek k prezidentským volbám.

„Myslím si, že hlavním účelem jeho instalace bylo, aby při případné eskalaci konfliktu na Ukrajině podpořil veškeré kroky, které se rozhodnou v centrále NATO. A to i včetně těch, kterých se všichni obáváme. Na rozdíl od Zemana, Babiše, Orbána nebo na Slovensku Fica, kteří by velmi silně zvažovali důsledky každého rozhodnutí, Pavel jako výsadek NATO na Hrad váhat nebude,“ tvrdí autor výroku „polistopadový kartel“, který od něj převzal expremiér Andrej Babiš.