„Navzdory tomu, co si politici myslí a co dělají, tak vazby, které jsou mezi našimi národy nerozdělí, ani kdyby chtěli,“ říká Richard Raši. I kvůli tomu je toho názoru, že by politici měli více reflektovat přání slovenských i českých občanů, kteří si dle jeho názoru přejí, aby si oba dva národy byly tak blízké, jak jen to jde.
„My vás máme rádi, bez toho ‚ale‘,“ dodává Raši. Obnovení spolupráce mezi vládami a parlamenty Slovenské a České republiky považuje za klíčové a zcela přirozené pro oba národy. Osobně měl proto radost z výsledku parlamentních voleb v České republice radost.
Přijetí předsedy sněmovny Tomia Okamury na Slovensku považuje za restart po tříroční odmlce ve vztazích Česka a Slovenska. Naopak cestu českých opozičních politiků na Slovensko zkritizoval, slouží podle něj více domácímu PR než vztahům obou států.
„Všechny jsem je očekával, když byli ve vládě. A to nepřišli. Takže proč teď? A proč si na cestě udělali na sociálních sítích takové PR, že to nemělo se Slovenskem nic společného, ale mělo to více společného s bojem proti nové vládě České republiky?“ ptá se Raši.
V souvislosti se vztahy mezi Českem a Slovenskem také Raši kritizuje zrušení společných jednání vlád za bývalého premiéra Petra Fialy (ODS), jež bylo odůvodňované odlišným postojem k Ukrajině. Na to ovšem Raši nabízí jednoduchou odpověď: „Ukrajina a její fungování je na Slovensku o dost víc závislá než na České republice,“ připomíná Raši, Slovensko patří k zemím, které nesou výraznou část zátěže spojené s válkou na Ukrajině.
Raši zdůrazňuje, že Slovensko pomáhá stabilizovat její elektrickou síť, dodává energetické nosiče, přijalo v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků a provozuje ukrajinské školy.
„Já jsem ve vztahu k Ukrajině absolutně vyrovnaný a nemám žádné výčitky svědomí za Slovenskou republiku, protože bez nás by měli problém. My jim humanitárně vždycky budeme pomáhat a budeme to dělat proto, že chceme. A jestli se s námi někdo nechce setkávat proto, že nedáváme zadarmo zbraně na Ukrajinu, to je jeho rozhodnutí. My už nemáme co dávat. Už jsme všechno darovali na začátku. Už nemáme ani vlastní leteckou obranu,“ upozorňuje Raši.

Dalším z témat rozhovorů byl i migrační pakt. Slovensko má dle jeho slov stejný postoj jako Česko. „Každá má nějaký postoj k migraci a k migrantům… Nemůžeme si ale plést humanitární migraci kvůli válce s ekonomickou migrací. A my jsme se na chvíli stali trasou pro ekonomické migranty a způsobilo nám to obrovské problémy,“ připomíná Raši.
Legální migranti Slovensku poskytují kvalifikovanou pracovní sílu, která mu chybí. Pokud by však Slovensko pokračovalo v chybách bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, nemusel by to zvládnout slovenský sociální systém, školství a bezpečnost.
Migraci je dle jeho názoru třeba řešit tam, kde vzniká. „Migrace má být regulovaná a cílená,“ tvrdí Raši.
„Evropa nemůže přijmout všechny migranty světa,“ říká Raši.
Následně se vyjádřil i k pozici Slovenska, co se týče emisních povolenek ETS2. „Buď je úplně zrušit, nebo je posunout až na rok 2032,“ říká Raši.
Evropa z hlediska světových emisí tvoří přibližně 6 až 7 procent světových emisí, připomíná Raši. Nechápe proto, proč by se Evropa kvůli těmto nízkým procentům měla zničit. „Dělejme věci racionálně,“ žádá Raši a dodává, že ačkoliv by byl rád, aby jeho děti žily v zelené Evropě, také by byl rád, kdyby měly práci a Evropa byla konkurenceschopná. I proto je spolu se Slovenskem „jasně proti ETS2“.
„Tento názor mají i Poláci a Maďaři. Už jsme V4 a mnoho jiných zemí,“ připomíná Raši. Společný postup zemí V4 by podle jeho názoru mohl posílit vyjednávací pozici střední Evropy v Evropské unii.
Celý rozhovor ke zhlédnutí zde:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.






