Podle Lukáše Visingra k tomu existují tři důvody. „To, že podstatná část obyvatel východu země smýšlí prorusky a alespoň částečně podporuje separatisty, je objektivní fakt. A upřímně řečeno, pokud před nimi stojí volba mezi silným sebevědomým Ruskem (v čele s Vladimirem Putinem) a rozvrácenou, slabou a jako stát selhávající Ukrajinou, pak se nelze příliš divit. Rusko může (a určitě i bude) těchto nálad v budoucnosti účinně využívat proti Kyjevu,“ popisuje jeden z nich na serveru Echo24.cz.

Druhou příčinu vidí na straně „kyjevských“ sil. Proti povstalcům totiž bojuje jak armáda, tak i Národní garda a dobrovolníci. „Národní gardu i ‚dobrovolnické prapory‘ totiž tvoří z velké části aktivisté z řad krajní pravice, zvláště ze strany Svoboda a hnutí Pravý sektor (jež by v západní Evropě patřilo celkem jasně mezi neofašisty). Hráli významnou úlohu v ‚revoluci‘, jež svrhla prezidenta Janukovyče, a nová vláda jim v následné zoufalé situaci propůjčila legitimitu, když jim poskytla vojenskou výzbroj a nechala je bojovat proti separatistům,“ vysvětluje bezpečnostní analytik.