Ukrajina vyhraje? „Tento výsledek je prostě nemožný,“ řekl americký profesor. Odhalil proč

06.06.2022 15:51 | Analýza

I přes nevýrazné úspěchy Ruska na bojišti má Moskva podle profesora mezinárodních vztahů na Macalester College v Saint Paul v Minnesotě Andrewa Lathama stále možnost „vyhrát“ válku na Ukrajině, byť ne ve smyslu, který si vysnila. Podle Lathama má sice nyní Rusko šanci přinejlepším na Pyrrhovo vítězství za cenu, že značně vykrvácí, Kyjev však na tom prý bude o poznání hůře. Rusko za sebou totiž zanechá zničenou Ukrajinu, která po válce nebude moci ani do NATO ani do EU a dost možná přijde kromě Donbasu a Krymu i o část azovského pobřeží.

Ukrajina vyhraje? „Tento výsledek je prostě nemožný,“ řekl americký profesor. Odhalil proč
Foto: Repro Youtube
Popisek: Postupující ruské jednotky

Anketa

Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?

1%
hlasovalo: 12539 lidí
Podle Lathama je možnost ruského vítězství ve válce na Ukrajině „nejméně nepravděpodobným výsledkem“, ale ne nemožným – byť již nepůjde o vítězství ve smyslu, o kterém snila Moskva před jejím totálním debaklem v prvních dnech války.

„Všimněte si, že nemíním, že by takový výsledek byl žádoucí. Nevyhnutelné vítězství Ruska může být všechno, jen ne úplné vítězství. Výsledek této války zdaleka nesplní původní naděje a očekávání Kremlu,“ shrnuje pro server The Hill s tím, že nyní nejlepší ze všech scénářů pro Moskvu vypadá na Pyrrhovo vítězství doprovázené ohromnými ztrátami.

Přestože Pyrrhovo, vítězství to však případně bude a Západ by se prý měl připravit i na tuto variantu.

Potřeba je zcela oddělit nerealistická očekávání na obou stranách, která v případě Moskvy znamenají „redukci Ukrajiny na vazalský stát ruského impéria“ a v případě Kyjeva pak prý „úplná porážka ruské armády a obnovení Ukrajiny v jejích hranicích před rokem 2014“.

Původní touhy Ruska jsou již dle Lathama nemožné, jelikož Moskva nedokázala uspět v únoru a ani neslaví výrazné úspěchy na bojišti ani o sto dní později. „To ostatně připouštějí i sami Rusové. Jejich rétorika a vojenské operace naznačují, že i oni sami považují takový výsledek za nemožný,“ podotýká, že si již i v Kremlu zřejmě uvědomili, že jsou jejich původní cíle o vazalství sousední země pouze nesplněným snem.

Naopak zcela možné nemají být ani vyhlídky Kyjeva, že se mu podaří získat zpět celé území Ukrajiny pod svou kontrolu včetně míst, které Rusko okupuje už od roku 2014 a následně bude moci vstoupit do NATO a/nebo do EU. Z ukrajinského území zabraného v roce 2014 se dle Lathama ruské jednotky vytlačit nenechají.

Kromě Donbasu a Krymu prý Ukrajina nemusí získat vojenskou cestou zpět ani veškerý zbytek svého území na pobřeží Azovského moře. „Ačkoli na bojišti nepochybně dojde k posunům v důsledku ofenziv tu a protiofenziv tam, poměr sil prostě nevěstí pro Ukrajinu úplné vítězství. Takže navzdory záměrným iluzím některých a idealistickým nadějím jiných je tento výsledek prostě nemožný,“ podotýká profesor s poukazem na značný nepoměr armády Ruska k ukrajinským obráncům.

Nedávno dobyté území v Donbasu nebo na azovském pobřeží jsou prý území, jež patří k ústřednímu bodu ruských zájmů na Ukrajině a Rusko proto raději bude krvácet v těžkých bojích, než aby se stáhlo jako po neúspěchu na severu Ukrajiny.  

Zbývá tak prý pouze scénář zahrnující částečně rozkouskovanou Ukrajina, která „nebude ani plně součástí Západu, ani zcela ve sféře ruského vlivu“. Celý Donbas a možná i další území zůstanou v tomto scénáři mimo kontrolu Kyjeva a Krym bude i nadále okupovat Rusko. V případě pokračujícího konfliktu nebude a ani není možné, aby mohla Ukrajina vstoupit do NATO, a nedojde prý ani na smysluplné partnerství s EU.

Nevyhraje tak ani Moskva ani Kyjev. „Takový výsledek sice uspokojí základní existenční cíle Kyjeva, ale bude na hony vzdálen maximalističtějším ambicím vyjádřeným před 24. únorem i po něm. Až se tento scénář nevyhnutelně naplní, bude to pro Kyjev jednoznačně porážka,“ míní Latham.

V Kremlu pak také nebude cítit uspokojení maximalistických ambic těch, kteří chtěli „vyřešit ukrajinskou otázku jednou provždy“. Kreml tak bude cítit uspokojení z toho, že se mu podařilo svého souseda rozvrátit natolik, že nebude moci uvažovat o členství v NATO nebo EU a potvrdit si vlastnictví ukrajinského Krymu a „přirozenou sféru vlivu“ do které „není moudré zasahovat“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…