Konec války na Ukrajině jako hrozba pro Českou republiku? Promění se sliby nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o rychlém ukončení války v noční můru obyvatel České republiky? I tak lze nahlížet na to, s čím poslance bezpečnostního výboru Sněmovny při uzavřeném jednání seznámil šéf civilní kontrarozvědky BIS Michal Koudelka. České tajné služby upozorňují, že se musíme připravit na novou, a to velmi rizikovou, vlnu migrace, která se zdvihne při ukončení konfliktu. Desetitisíce ukrajinských vojáků se budou chtít spojit s rodinami, které uprchly před válkou. A samozřejmě i do Česka. K nám od vypuknutí války přicestovalo podle oficiálních zdrojů na 380 tisíc lidí, převážně žen a dětí. Jejich mužové a otcové je k nám po konci války budou nepochybně následovat.
„Já o těch hrozbách a o tom, že to tak bude, mluvím už velice dlouho. Vzpomeňte si na válku v Bosně v první polovině 90. let. Byl jsem tehdy policista na ulici a čelili jsme realitě, že sem přišli lidé z té válečné zóny z bývalé Jugoslávie. Samozřejmě v případě Ukrajiny to bude ještě o to horší, že tu máme vydaných nějakých 350 tisíc válečných víz těm lidem, co tady od začátku války jsou. A ti lidé se na Ukrajinu nevrátí, když ten konflikt skončí. Spíš opačně, že ti lidé, kteří v té válce bojují, určitě budou chtít za svými rodinami,“ říká pro ParlamentníListy.cz plukovník v. v. Robert Šlachta, bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Policie České republiky.
Za blízkými do Česka přijdou vojáci s traumaty z války
Poukazuje přitom, že ti, co prošli válkou, jsou už úplně jiní než ti, co do ní narukovali. „Mají psychické problémy, traumata z války, z toho, čím si prošli na frontě. Proto zdůrazňuji, že Česká republika, její zpravodajské služby, policie i její politici na to musí být připraveni. Už tehdy v případě Bosny, když konflikt skončil, bylo naší velkou devízou, že jsme věděli, kdo se nám tu pohybuje a kde koho z těch lidí na našem území máme. Samozřejmě byl to menší počet, ta imigrace nebyla tak masívní jak v případě Ukrajinců. Ale když chcete bojovat s organizovaným zločinem, tak je velice důležité vědět, kde se ti lidé nacházejí. Tím samozřejmě neříkám, že všichni ti, co přijdou z války, půjdou páchat trestnou činnost, organizovaný zločin nebo něco podobného. Ale konec války s sebou takové riziko přináší,“ konstatuje dlouholetý elitní policista.
Když začala válka na Ukrajině vydávala Česká republika statisícům uprchlíkům ona válečná víza, přitom až do té doby platila pro Ukrajince při vstupu na naše území klasická vízová povinnost. „Jednotliví žadatelé museli splnit podmínky, aby v Česku mohli buď pracovat, nebo sem jet na dovolenou či jakýkoli jiný pobyt. Po skončení války dojde tedy znovu na přetřes, jestli se nastaví stejné podmínky, jaké platily před válkou. To bude velice důležité, jak se k této otázce politici postaví, až ten válečný konflikt skončí. Ovšem při tom, jakým způsobem je dnes nastavené udělování válečných víz, si nedovedu dost dobře představit, jak bychom byli schopni zabránit tomu, aby ti lidé hned po válce k nám za svými rodinami šli,“ přiznává Robert Šlachta.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník