Tábor se každý den mění, za asistence a materiální pomoci nevládních organizací je zdejší život stále více organizovaný. Zdá se, že někteří lidé zde hodlají zůstat i déle.
První dva měsíce žil Abdalazíz v provizorním stanu. "Teď budu díky dřevěným prknům lépe chráněn," svěřuje se muž, který přijme do své chýše o ploše devět metrů čtverečních dalších osm běženců. "Chci zůstat ve Francii, která mi nabídne větší ochranu," cituje agentura AFP mladého Súdánce, který prý utekl před masakry v Dárfúru a doufá, že s jeho žádostí o azyl to dopadne dobře.
Tábor má už svou samosprávu a nedávno byl připojen k městskému vodovodu a elektrické síti
Zůstat déle ve Francii chce i část Afghánců, kteří se seskupili a s dalšími Asiaty vytvořili "obchodní čtvrť". I zde jsou pevně vybudované chýše k bydlení, v některých se navíc prodává různé zboží. Limonády, toaletní papír či konzervy jsou za bezkonkurenčně nízké ceny. "Začali jsme prodejem několika limonád a rozšířili jsme se," vysvětluje třicetiletý Arian z Džalalabádu. Denně má desítku klientů.
Jeden ze sousedů je se svým obchodem s nápisem "speciální nabídka" ještě spokojenější. Bydlí přímo u vchodu do tábora, a tak přitahuje více lidí. "Na odbyt jdou dobře cigarety," tvrdí tento muž zralého věku s turbanem na hlavě. Cigarety sám balí a prodává v balíčcích po deseti za jedno euro (asi 27 Kč).
Tábor má už svou samosprávu a nedávno byl připojen k městskému vodovodu a elektrické síti. Otevřela se zde v jedné pevnější chýši i jedna škola. Každý den kromě neděle sem chodí na 20 dospělých učit se francouzsky. "Dobrý den, kolik prosím stojí těstoviny?" opakují ve francouzštině nahlas a společně účastníci kurzů různých národností.
Kostel jako důvod k hrdosti
Nedaleko je stan zdravotní charity Lékaři světa, kde se ošetřují lidé, kteří se zranili při některém ze svých nočních pokusů dostat se tunelem pod Lamanšským průlivem do Anglie. Jsou zde i lidé s různými jinými zdravotními problémy. "Zranil jsem se při zatloukání prkna. Ještěže tu pro nás jsou," oceňuje pomoc šestadvacetiletý Syřan Hamada.
Na zemi leží kola. "Pocházejí od chlápka s karavanem," vysvětluje osmatřicetiletý Súdánec, kterému horské kolo umožňuje projíždět 20 hektarů tábora. Oním chlápkem je Angličan Tim, který žije s přistěhovalci. Každé ráno zdarma opravuje kola.
Jeden z největších důvodů k hrdosti obyvatel tábora čeká na lidi u "etiopsko-eritrejské čtvrti". Je tady působivý pravoslavný kostel, který se svou výškou 15 metrů vyčnívá nad východní části tábora. Byl dokončen před dvěma týdny. Jeho vnitřek zdobí svíčky a různé relikvie. Místo podlahy vítá návštěvníka koberec se zobrazením medvídka Winnieho. "Mše se koná v sobotu odpoledne. Přichází až 200 věřících," říká sedmnáctiletý John, který přišel z Eritreje.
Správci kostela se nyní rozhodli, že kolem svatostánku vybudují zahradu, aby se odlišili od čtyř mešit, které už v "Nové džungli" stojí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
