„Ono nebylo těžké iniciovat něco, o čem cítíte, že se na to jakoby jen čekalo. Pro mě bylo hrozně příjemné zjištění, že frustraci a stud, které jsem cítil, v sobě má řada lidí a potřebuje to obrátit v něco pozitivního,“ řekl Kolář a dodal, že „nelze se stále jen negativně vymezovat proti tomu, co nás irituje, uráží a ponižuje. Díky iniciativě se nám daří pracovat s pozitivním nábojem. Navzájem si dopřáváme radost a dodáváme si sílu, nabíjíme si baterky.“

Kolář zdůrazňuje, že se iniciativa snaží hlavně oslovovat mladé lidi, jako jsou například středoškoláci a vysokoškoláci. V iniciativě jsou prý rádi, že tito mladí lidé mají pochopení pro to, že chtějí žít ve svobodné zemi, kde bude vládnout demokracie a ne autokracie. Úkolem iniciativy je ukázat lidem, kteří žijí v prostředí, jež s nimi nesdílí názor, že existují i tací, kteří ho sdílejí, a tím je tak spojovat. „Člověk je tvor stádní, a když budete mít pocit, že jste černá ovce ve stádu bílých a že na vás všichni koukají jako na blázna, na lunatika, že si říkají ‚Co to ten pravdoláskař tady mele o hodnotách, vždyť my musíme hlavně vydělat prachy a sankce proti Rusku nám kazí naše byznysové příležitosti‘, nebude vám dobře,“ řekl Kolář a dodal: „A my díky iniciativě zjistili, že náš názor není osamocený.“

Podle Koláře je u nás spousta „skvostných“ lidí, kteří jsou prý i úspěšní podnikatelé a dokazují nám, jak lze zároveň respektovat zákony vlády, a přitom vést úspěšný byznys. Takovéto jedince se snaží iniciativa hlavně ukazovat mladým, aby pochopili, že lze mít úspěšný byznys i bez korupce a za dodržování a respektování všech zákonů. „Možná to zní, že říkám naprosto triviální věci – asi jako že jedna a jedna jsou dvě. Ale někdy je potřeba si to připomínat. Abychom se upamatovali, že nejsme ti ‚magoři‘. Že naopak my jsme normální,“ řekl Kolář.

Kolář uvedl, že u nás nedošlo k dekomunizaci takovým způsobem jako například v Německu denacifikaci. „My jsme nebyli poražení. Východní blok sice prohrál studenou válku, ale v zásadě spíš než prohrál válku, vyhrál mír. Vyhrál možnost zase se stát normálně se vyvíjející demokratickou společností. Že jsme to úplně neuměli a do dneška neumíme, to je jiná věc,“ popsal Kolář s tím, že i když u nás byl totalitní režim, nebyli jsme ohroženi na životě, pokud jsme s ním souhlasili, jen jsme nemohli mít kariéru.

Celý text zde