"Velezrada je pojmově největší zrada na státu. Obsah návrhu velezradě neodpovídá. I po formální stránce pochybuji, že se tím návrhem Ústavní soud může zabývat," řekl ČTK profesor ústavního práva Václav Pavlíček.

Upozornil, že návrh senátorů kombinuje některá ustanovení stávajícího zákona o Ústavním soudu a některá ustanovení novely, která nabude účinnosti k 8. březnu. "Podle platného právního stavu by se soud mohl začít návrhem zabývat jen tehdy, pokud by byl prezident ještě ve funkci. Možnost zabývat se jím i po zániku funkce je teprve v novele zákona o ústavním soudu - v případě, že již řízení bylo zahájeno," uvedl Pavlíček.

Ohrožení demokratických základů státu

Jiný názor má Pavlíčkův kolega z pražské právnické fakulty Jan Kudrna. "Řízení o žalobě pro velezradu je možné provádět i po skončení mandátu prezidenta republiky, takže to řízení poběží bez ohledu na to, jestli prezident republiky ještě je v úřadu, nebo není," sdělil ČTK.

Žalobě dává jistou naději na úspěch. "Myslím, že řada těch bodů skutečně naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu. Je otázka, jak ústavní soud posoudí, zda bylo dosaženo potřebné intenzity," dodal.