V úvodu Koudelka připomíná, že Ústavní soud dal ve věci ústavní stížnosti poslance Davida Ratha v usnesení 17. 9. 2012 za pravdu poslanci Rathovi, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem bylo nepříslušné, a vědělo to v dostatečném předstihu před jeho zadržením. „Trestní věc má totiž dozorovat státní zastupitelství tam, kde se trestná činnost děje. V tomto případě ve středních Čechách a v Praze,“ poznamenává právník. Cituje z rozhodnutí Ústavního soudu: „jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový“.

Závažnost tkví podle Koudelky v tom, že změnou státního zastupitelství v přípravném trestním řízení se změní i příslušnost soudu a to má ústavní rozměr. Ústavní soud však chybné rozhodnutí zkritizoval, ale nezrušil. „Poměříme-li to jinými rozhodnutími Ústavního soudu, jde o podivné rozhodnutí,“ konstatuje expert na ústavní právo, kterého prezident Václav Klaus navrhoval do Ústavního soudu.

Připomíná případy, kdy například v případě ústavní stížnosti bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové stačilo, že ve sporu na ochranu osobnosti nadřízený soud změnil soudce Vojtěcha Cepla, protože tento soudce jednal nezákonně, a  ústavní soud považoval změnu soudce za neústavní zásah, který je nutno zrušit. Přitom došlo jen k výměně soudce v rámci stejného soudu. „V Rathově případě došlo nepříslušností státního zastupitelství nejen ke změně soudce, ale celého soudu pro přípravné řízení trestní (z Prahy do Ústí nad Labem) a to ve věci omezení osobní svobody,“ upozorňuje.