Ústavní soud Okamurově stížnosti na Reflex vyhověl. Třetí senát se zpravodajem Radovanem Suchánkem došel k závěru, že celkem třináct článků, ve kterých byl tehdejší senátor opakovaně označován jako Pitomio a vyobrazován posměšně (včetně bez dovolení použité fotografie z jeho facebooku) bylo zásahem do Okamurovy cti.

Okamurovu žalobu po úspěchu u soudu první i druhé instance shodil ze stolu Nejvyšší soud, předseda SPD se tedy obrátil na soud ústavní. Ten celou věc projednal a dospěl k několika podstatným právním poznatkům.

Jak zdůraznil, je třeba vždy rozlišovat mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími úsudky. A to v této kauze nedělaly soudy buď vůbec, nebo zcela minimálně. Skutková tvrzení totiž podléhají „důkazu pravdy“, kritik musí prokázat, z jakých faktů vycházel. U hodnotících soudů toto není možné, ovšem i ty mohou zasáhnout do cti hodnoceného.

V případě „Pitomio“ jsme se navíc dostali do zcela mimořádné situace práva na ochranu jména. Podle Ústavního soudu má každý právo být označován svým skutečným jménem, bez komolení. Tím spíše, když to evokuuje hanlivé označení.