Ústavní soud v předešlém nálezu kritizoval stát za porušení práv zaměstnanců a pohodlný a svévolný postup při hledání úspor. Soudci tehdy našli řadu negativních důsledků karenční doby. Patřilo mezi ně šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné závažnější zdravotní důsledky. Poukázali také na to, že místo pracovní neschopnosti budou zaměstnanci čerpat řádnou dovolenou, jejíž účel je však jiný.

Přiměřené hmotné zabezpečení

Zákonodárci následně provedli novelu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začali dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se však kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.

Podle sociálních demokratů je karenční doba v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.