Ústavní soud v předešlém nálezu kritizoval stát za porušení práv zaměstnanců a pohodlný a svévolný postup při hledání úspor. Soudci tehdy našli řadu negativních důsledků karenční doby. Patřilo mezi ně šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné závažnější zdravotní důsledky. Poukázali také na to, že místo pracovní neschopnosti budou zaměstnanci čerpat řádnou dovolenou, jejíž účel je však jiný.

Přiměřené hmotné zabezpečení

Zákonodárci následně provedli novelu zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a lidé v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začali dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se však kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.