Kdyby prezident Miloš Zeman jmenoval nástupce Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu takzvaně „do foroty“, narušil by dle Baxy ústavní princip o časově omezené vládě. Spor by mohl skončit u správního soudu.
„Prezident chce použít kompetenci podle článku 62 ústavy ve chvíli, kdy to nepřichází v úvahu. Nemusí přece jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Ústavní soud svého předsedu má. Principem demokracie je časově omezená vláda. Mohu rozhodovat jen ve vymezeném časovém období, kdy mám svěřenou pravomoc, a ne ji uplatňovat s předstihem, ‚do zásoby‘,“ říká zkušený soudce.
Kdo by posuzoval spor, který by vznikl v případě, že by prezident Miloš Zeman přeci jen jmenoval nového předsedu Ústavního soudu? „To je tak bizarní věc, že na to nejsou připravené recepty. Úvahy, co by bylo, kdyby, jsou v praxi nevyzkoušené. Základem by bylo asi posouzení, zda nebylo zasáhnuto do kompetence někoho jiného. Je to primárně kompetenční spor. Nechtějte ale ode mne přesný návod,“ říká Baxa.
Fotogalerie: - Jmenování na Hradě
Vysvětlil, proč je dobré, aby ústavní soudci měli pouze jedno funkční období. Ústavní soudci, ale například také předsedové nejvyšších soudů, mají desetiletý mandát. „Mimo jiné je tomu tak proto, aby nevznikla jakákoli potenciální vděčnost či zavázanost prezidentovi, který je jmenoval. I když je prezident jmenuje, přežijí ho ve funkci, třebaže by ji vykonával dvakrát po sobě pět let.
Když ústavní soudce ví, že se mu blíží konec funkčního období a chce pokračovat i v tom druhém, může ho to ovlivňovat. Může brát v potaz to, kdo o něm bude rozhodovat a jak je na co kdo – prezident i Senát – citlivý. Může proto podvědomě přemýšlet, jak rozhodovat, aby měl větší šance být znovu jmenován,“ dodává Josef Baxa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
