Válka na Ukrajině se za poslední rok vyvíjí spíše dobře pro Rusko, ačkoliv ještě loni touto dobou objížděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní metropole a vyzýval k poskytnutí zbraní a peněz na zahájení rozhodující letní ofenzivy. NATO nakonec poskytlo tanky Leopard a Challenger, bojová vozidla pěchoty Bradley, houfnice M777, raketové dělostřelectvo Himars a protivzdušnou obranu Patriot. Ale tolik opěvovaná ofenziva nikam nevedla, místo toho byly obsazeny Soledar, Bachmut a Avdijivka a aktuálně ruské raketové útoky nadále sílí, nikoli ustupují, jak se očekávalo.
V boji proti ruskému agresorovi Ukrajina stále více využívá bezpilotní letouny, kterými útočí na cíle hluboko na ruském území. A tato strategie Rusku škodí: od ledna bylo zasaženo patnáct z jeho třiceti ropných rafinerií, což vyřadilo z provozu deset až čtrnáct procent rafinérské kapacity, zvýšilo ceny na pumpách a přimělo Kreml zavést od března do září omezení vývozu benzinu. Moskva a další hlavní cíle na bojišti jsou chráněny systémy protivzdušné obrany, ale země zřejmě nemůže bránit všechna zařízení na svém rozsáhlém území.
Tyto ukrajinské akce na ruském území ale oslabují už tak slábnoucí podporu západních spojenců. Administrativa Joea Bidena se od Kyjeva kvůli útokům distancovala. „Naší politikou je od prvního dne udělat vše pro to, abychom Ukrajině pomohli bránit se ruské agresi. Zároveň jsme nepodporovali ani neumožňovali údery Ukrajiny mimo její území,“ prohlásil minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, jak informuje The Spectator.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Tento postoj navíc mají Spojené státy už od počátku konfliktu, kdy Rusko stanovilo červené linie, podle nichž by mohla být podpora Ukrajiny vnímána jako válečný akt proti Rusku. Několik červených linií jako dodávky stíhaček MiG, bojových tanků a raketového dělostřelectva ATACMS bylo ignorováno. Zůstává však jedna linie, kterou USA nejsou ochotny překročit – přímá podpora ukrajinských útoků na ruské území.
Podle Michaela McCaula, republikánského šéfa zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů a na rozdíl od mnoha členů své strany zastánce vojenské pomoci Ukrajině, se několik vysoce postavených osobností Bidenovy administrativy bojí jaderné eskalace dokonce více než na začátku války. „Není to Blinken, kdo se bojí. Byl jsem s ním hned po invazi – byl pro to, aby tam šly MiGy. To není on. Podle mého soudu je to poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a Bílý dům. Jake je příliš opatrný. Je velmi bázlivý. A uvěřil představě, že když Ukrajině dáme příliš mnoho, Rusko na nás použije atomovou bombu,“ tvrdí McCaul.
Fotogalerie: - Pochod za Ukrajinu
Rétorika Kremlu a zejména Dmitrije Medveděva je totiž stále agresivnější, iracionálnější a odtržená od reality. Naposledy Medveděv a později i sám Vladimir Putin obvinili Západ ze zapojení do teroristického útoku v Moskvě, ke kterému se několikrát přihlásil Islámský stát. „Skutečnými zaměstnavateli útočníků jsou ukrajinští nacisté, banderovci. A spoluviníky této vraždy jste vy všichni, Biden, Macron, Sunak, Scholz a další přisluhovači,“ hřímal Medveděv.
Kombinace stranické patové situace ve Washingtonu a širšího západního strachu z eskalace zanechává Ukrajinu v zoufalé situaci. Zůstává tak podpora zejména NATO, která ale stále více připomíná prázdné proklamace než účinnou pomoc.
„Jedním ze scénářů je, že spojenci NATO budou schopni zmobilizovat větší podporu a že Ukrajina bude schopna získat zpět více území,“ řekl nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Druhým scénářem je, že toho nebudeme schopni, a existuje reálná hrozba, že Rusko získá ještě více území a my se ocitneme v ještě nebezpečnějším postavení,“ přidal realističtější možnost.
„Nakonec to musí být Ukrajina, kdo se rozhodne, k jakým kompromisům je ochotna přistoupit, a my jí musíme umožnit, aby byla v pozici, kdy skutečně dosáhne přijatelného výsledku u jednacího stolu,“ dodal Stoltenberg. Vojenští analytici NATO totiž informovali, že ani Rusko, ani Ukrajina v současnosti nemá dostatek sil a prostředků na velkou letní ofenzivu.
Rusku ale podle expertů současný průběh konfliktu vyhovuje. Ruská taktika těžkého bombardování střídaná útoky v lidské vlně pomalu dodává území Putinovi, i když velká ofenziva je zatím mimo hru. To znamená, že Rusko má jen velmi malou motivaci konflikt zmrazit. Ruská ekonomika, která zdaleka není ochromena západními sankcemi, má růst díky masivním státním vojenským výdajům a prodeji ropy a plynu do Číny a Indie.
Až rozhovory nakonec začnou, Rusko bude pravděpodobně trvat na stejných ujednáních, jaká požadovalo v dubnu 2022 v Istanbulu: neutrální Ukrajina plus již obsazená území a vše, co se mu podaří obsadit poté. Putinovým cílem je podle expertů manévrovat tak, aby získal co největší vojenskou výhodu a válku ukončil podle svých vlastních podmínek někdy po amerických volbách, zejména pokud by vyhrál Donald Trump.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
